Waning - The Human Condition

I grey metal může zešednout
2012
Antonym Records
43:15 (6 skladeb)
blackened post metal
https://www.facebook.com/WaningOfficial

Stále relativně neznámí Waning v roce 2008 více než potěšili fantastickou deskou „Population Control“. Novou vydávají až po čtyřech letech, nelze se tedy netěšit.

Abychom se dostali k hodnocení aktuálního počinu, věnujme nejdřív pár slov debutu. Kapela na něm přišla s propracovaným koncepčním stylem hraní. Skladby založené na dlouhých, opakujících se riffech, intenzivním, velice hutném zvuku a schválně volené monotónnosti, s níž Waning dovedli výborně pracovat a dík perfektnímu citu pro gradaci tak vytvořit uhrančivé dílo, pro nějž byla právě „šedá“ zásadním tématem. Šedivá hudba se slila s textovou částí tepající do šedivých životů.

Bohužel i muzika označovaná kapelou samotnou jako grey metal se může dostat do slepé uličky a změnit se v šedivou ve špatném slova smyslu. „Population Control“ bylo moderní blackovou variací, „The Human Condition“ už o černé kontury přichází mnohem více a přibližuje k neutrálněji laděné, melancholické postmetalové náladě. Především po stránce zvuku, pročež minule výrazná a svébytná kapela tak přichází o tvář a upadá v trochu beztvarou rutinu.

„Skladby zůstaly koncepční - nestojí na silných motivech, ale postrádají sílu, přímočarost a v důsledku i autenticitu.“

Skladby zůstaly koncepční - nestojí na silných motivech, ale postrádají sílu, přímočarost a v důsledku i autenticitu, kterou Waning vtiskli debutu, na němž z ničeho vykřesali tolik. Aktuální deska je oproti tomu docela zaměnitelná s čímkoli jiným, co se zrovna válí jinde.

Pochopitelně hovoříme o nahrávce špičkových autorů, pročež nelze ani o milimetr pozvednout obočí nad řemeslem. V tomto směru Švédové stále nabízí mnohé a dost možná by mohli vejít v širší povědomí pro větší univerzálnost. Já si ovšem už moc nevzpomínám, co že jsem to vlastně poslouchal.