Unborn – Awaken to Reality, Unnecessarity – Humano

„Účka“ v mírném rozkvětu
2013 | 2012
vlastní náklad
35:28 (10 skladeb) | 28:59 (6 skladeb)
thrash | crossover
http://bandzone.cz/unborn | http://bandzone.cz/unnecessarity

Níže uvedené počiny vznikly či vyšly převážně v době, kdy přírodě dominoval sníh a led, zima a mráz, přesto svým potenciálem mají blíže k právě probíhajícímu období jarního rozpuku. Nenabízejí sice nic převratného, v rámci obou formací však prokazují mírné zlepšení.

Unborn – Awaken to Reality

Pražští Unborn již svým předchozím minialbem naznačili, že se hodlají stát vcelku viditelným pojmem v rámci thrash metalu. Tedy žánru, jehož historicky nejvýznamnější a nejúspěšnější tuzemská epocha je dvacet let minulostí, ale jenž v posledních letech prožívá mohutně vzedmutou vlnu zájmu. Děje se tak částečně v prostředí extrémně hardcorové komunity, kde se k tomuto stylu uchylují především ti pamětníci, kteří osobně zažili jeho zlatou éru a nostalgicky se vracejí k vlastním hudebním kořenům, nicméně objevují se i mladší soubory přímo v rámci metalové scény.

Samplované intro, o které se postaral Ota Hobst z Minority Sound, předznamenává nezadržitelně se řítící palbu „Burn Inside“, jejímž protikladem je tvrdě baladické „Trapped Between Two Worlds“. Mezi těmito dvěma nejvíce odlišnými skladbami se nacházejí věci převážně středního či svižnějšího tempa, ale vždy výrazně ostrého znění, napovídající tomu, že pánové nijak neopouštějí teritorium víceméně klasického, ale přece jen nepatrně modernizovaného thrash metalu. Jeho přesvědčivému provedení citelně prospívá nejen faktor kvalitního zvuku i instrumentace, ale také zdařilá kytarová sóla a vokální pestrost, sahající od drsnějšího řevu po výše posazený melodický zpěv.

Přestože soubor tímto vším prokazuje nepatrné zlepšení, jeho tvorbě nadále něco chybí. Převládající údernost a razanci sice místy vylepšují drobné zjemňující problesky, ostře řezavé pasáže či jiné prvky, takováto zpestření by ale rozhodně neškodilo servírovat ještě častěji. Hráčská zručnost je zcela zjevná a ocenit lze i dobře míněnou snahu tvořit relativně nápaditě vystavěné skladby, přesto je to všechno velmi odhadnutelné, zaměnitelné a žánrově možná až zbytečně sevřené. Více kompoziční či výrazové kreativnosti by prospělo, zvláště když k tomu nechybí potřebný potenciál.

hodnocení: 6/10

„Nahrávka trpí veškerými nejobvyklejšími přednostmi či nedostatky současných moderně metalových kapel.“

Unnecessarity – Humano

Karlovarští Unnecessarity připravili nedlouhé album, kterým drobně zčeřují hladinu domácího křížení metalu s elektronikou. Jejich zjevnou doménou jsou velmi tvrdé, hutné, zatěžkané a místy se vytrvale opakující kytarové riffy, doplněné samply a strojově přesnými rytmy. Všechno to vychází zejména asi z thrashcorových či metalcorových základů, ale posouvá se kamsi směrem k modernějším djentovým či mathcorovým prvkům, což pospolu ústí v dojem moderního metalu.

Charakterizuje jej zvuková a instrumentální vyspělost, ale také značně pokročilý stupeň techničnosti či kompoziční propracovanosti, jež z jednotlivých skladeb vytváří cosi, co rozhodně stojí za pozornost. Současně však lze tvrdit, že silně převládající pocit chladné odlidštěnosti je v tomto případě sice čímsi očekávatelným, přesto limitujícím. Podobně přitěžující okolností se jeví nepříliš vysoký počet opravdu silných kompozičních nápadů. Saxofonem přizdobená středová pasáž „El Hambre“ sice potěší, z jinak převládajícího stereotypu však příliš nevytrhne. Totéž platí pro polohově střídaný, ale v tomto směru hodně předvídatelný zpěv, jemuž nepomáhá ani převažující španělština.

Nahrávka trpí veškerými nejobvyklejšími přednostmi či nedostatky současných moderně metalových kapel. Disponuje hráčskou či zvukovou perfekcí, jakož i schopností držet krok s vývojem tvrdé hudby, jenže snad až příliš zarputile se drží převážně jednoho modelu, pravděpodobně ovlivněného dlouhou řadou světových předobrazů. Po řemeslné stránce sice dopadá velmi dobře, leč až na menší výjimky nepřekvapuje ničím kompozičně opravdu výrazným, natožpak osobitým.

hodnocení: 6/10