The Sea Charmer EP, Citylights EP, Iceflame - Lights in Shadow

Slibné i těžké začátky
2012
emo core | hardcore | melodický pop-prog-metal
www.facebook.com/theseacharmer | http://bandzone.cz/citylights | http://bandzone.cz/iceflame

Tři začínající kapely, třikrát patrná ambicióznost a jen jednou závan něčeho výjimečnějšího. Tři otevřené pohledy na rané pokusy kapel, které by rády, aby o nich bylo napsáno „tak o těch ještě uslyšíme.“

The Sea Charmer – Cimmerian Repose EP
vlastní náklad

„Šikovní“ je slovo, které autory tohohle stručného EP vystihuje nejlépe. Naznačuje totiž zjevnou snahu, aniž by říkalo, že jde o cokoliv přelomového. The Sea Charmer hrají jakýsi „core s přesahy“, baví je razantní hudba, nezdráhají se dát na odiv svou technickou zručnost, ale zároveň dbají na emoce, po nichž jdou i za cenu symfonické vložky, která – světe div se – není vůbec mimo.
Síla emocionálně našponovaných skladeb vyvěrá odjinud, než ze snahy imponovat a nejen v důsledku toho k nim lze přilnout, ale taky se u nich dostatečně odvázat. Občas si The Sea Charmer půdu připravují trochu neobratně, což je ale pořád lepší, než jít po vyloženě vyšlapaných cestách.
Debutové skladby takto jasně signalizují, že by se zde mohlo urodit něco zajímavého, na druhou stranu z nich těžko soudit, zda to bude stačit na ucelenější repertoár. Další důkaz nám podají už s novým zpěvákem, kterého vylovili mezi slunečníky kapely Cinzana Bianca.
6/10

Citylights – Battles EP
vlastní náklad

Citylights (foto) jsou další z mladých corových spolků, které si dávají hodně záležet na prezentaci, jež následně budí nemalá očekávání. A ta zase nemusí být tak docela naplněna – jako například u téhle kapely, jejíž zpěvností nakažený hardcore je rozhodně více rozdováděný než temný.
Na „Battles“ vlastně není tolik co rozebírat – energie nahrávky je dostatečná, pečlivost solidní a invence pramalá. Už dvouminutová stopáž skladeb naznačuje, že si chtějí více zazpívat a zapogovat, než vtahovat do bažin hutné kytarové práce. Což se v podstatě daří, ovšem bez výrazné osobitosti. Od podlahy se kapela dokáže odpíchnout s prvním riffem, pořád je ale zřejmé, že je pohání snaha a cílené posouvání hranic, což nemusí být vždy platné, když chybí trochu spontánnosti spojené s invencí.
Citylights jsou bezesporu našlápnutá kapela, která ale ještě potřebuje přidat, aby to dopracovala dál než k hodnocení „Fajn odvaz… A jakže se vlastně jmenovali?“
5/10

Iceflame – Lights in Shadow
vlastní náklad

Upozorňovat v době náctiletých djentových kutilů na věk členů kapely jeví se poněkud nešťastně. Ale když už od nich víme, že je hudebníkům z Iceflame mezi sedmnácti a dvaceti, dává tak nějak větší smysl, že jejich debut opravdu zní jako počin někoho, kdo hodně poslouchá Dream Theater a chce zapůsobit na spolužačky.
Nerad bych se ale kapele za „Lights in Shadow“ posmíval, z nahrávky je přece jen patrná vůle hrát si s nástroji, dávat je do méně zjevných šablon, s postupem času se ale příliš vyčerpají a stejně jako většina ostatních si dají záležet spíše na rozpoutání okamžité odezvy. Pop punkové nápěvy nicméně přebíjejí „progresivní“ snažení, což ještě podpoří naivní texty. Kapela chce dát najevo, jak zvládá techniku, ale ještě raději je, když se s nimi odvážeme. Ani jedna snaha ale nezastře celkové tápání, třeba když ke konci v „A Soul Surrender II“ kapela rozjede marné kingdiamondovské epické vyprávění.
Už trochu „defaultní“ název kapely napovídá, na kterých festivalech by se vyjímala nejvíce, dělat prudké závěry by ale bylo škoda – tohle je pořád především studentský spolek, jehož debut odráží velkou snahu, ale i tradiční neduhy (zejména v podstatě nulovou organičnost skladeb), které z něj dělají desku pro pár přátel a vlastní potěchu.
3/10