The Hops Party – Bitterness Units

Home brewed
2014
vlastní náklad
27:04 (9 skladeb)
garage | fuzz | rock'n'roll
http://thehopsparty.bandcamp.com

Nová hudba nebyla nikdy dostupnější. Pár kliknutí myši stačí k tomu, aby člověk do smrti nezažil ticho. The Hops Party zvolili poměrně netradiční způsob vydání svého debutu „Bitterness Units“. Hudba vyšla pouze na internetu (za volitelnou cenu), ale album doprovodila malá série doma uvařeného piva, která kompenzuje absenci fyzického nosiče jiným, originálním artefaktem.

Na pivo samozřejmě nepadla volba náhodou, stačí si přeložit název kapely i desky, o textech nemluvě. Chmel, slad, kvasnice a voda jsou hlavní suroviny, ze kterých hudba hořické kapely vzniká. Nejde o nic závratně originálního nebo složitého. Rockových kapel, které cíleně vsázejí na estetiku buranství, maloměšťáctví či se přímo stylizují do vidláků, je velké množství. Ať už jde o jistý revival kamioňáckého rocku v podobě Eagles of Death Metal či Them Crooked Vultures nebo neustálé tíhnutí ke garážovému rocku, ať už u velkých jmen jako White Stripes či více alternativních Red Fang. The Hops Party jsou zkrátka jednou z dalších žánrových kapel, ale mají něco navíc, proč stojí za to se o nich zmínit.

Není to ani tak hudba samotná, protože ta se drží stylových pravidel. Jednoduchá rytmika, maximum fuzzu či jiných zkreslujících efektů (v rozumném množství, žádné obří pedal boardy se nekonají), power chordy, jednoduché refrény a nápěvy. Nic, co by člověk neslyšel již například od The Rivieras v polovině šedesátých let. V čem se ale The Hops Party liší, je humor, nadsázka a pochopení pro žánr. Nejsou další z řady stylových kapel, která by – ač pochází z Horní Dolní – vzývala Detroit, LA, pláže nebo surfování. Velmi dobře si uvědomují, že by opěvování smallblocků, pentastárů, popis života v Motownu, vln, nekonečných pláží a holek v bikinách nedával v optice hořické kapely valný smysl. Vzali tedy zavedené hudební postupy a naplnili je lokální tématikou i kouzlem. Místo hektolitrů spáleného benzinu radši zpívají o hektolitrech protočeného piva. Prkna prohánějí po sněhu a ne po bouřícím moři. A když přijde řeč na holky, jsou sice v bikinách, ale nekoupou se ve slunečních paprscích, nýbrž zápasí v bahně.

„The Hops Party dokázali, že DIY přístup znamená tisíc a jednu možnost udělat si vše přesně a tvrdohlavě po svém, na koleni, za minimální náklady a přesto kvalitně.“

Od praotců žánru si berou jednoduchost sdělení a hudební základ, včetně zvuku, který vzniká na vintage nástrojích a aparátu. Od současných žánrových kapel si pak půjčují odlehčenost, nadhled a zručnou práci s klišé žánru. Jako odlišnost pak dávají na odiv své vlastní české pivní buranství a poetiku. Díky muzikantské zručnosti a výborné práci se zvukem to vše kupodivu drží pohromadě a deska na první poslech zní povědomě, avšak stále rozpoznatelně. V Čechách není mnoho kapel, ke kterým by bylo možné The Hops Party přirovnat, podobná východiska mají snad jedině Wild Tides (což není náhoda, protože některé své desky nahrávali v Hořicích u Huga), v cizině se pak The Hops Party dají přirovnat k již zmíněným Eagles of Death Metal či způsobem práce s žánrem a jeho přesměrováním do nepříliš očekávaných končin ke kapelám kolem hnutí Riot Grrrls.

Čeho si však cením úplně nejvíc, je perfekcionistický přístup ke všemu, co k hudbě patří. Od výběru nástrojů (žánrovou muziku prostě nejde hrát jen tak na něco), přes image, vystupování na koncertech, grafiku, merch, až po zvuk desky. The Hops Party dokázali, že DIY přístup znamená tisíc a jednu možnost udělat si vše přesně a tvrdohlavě po svém, na koleni, za minimální náklady a přesto kvalitně. Což rozhodně není samozřejmost, jak dokazují zástupy „garážových“ kapel, které berou nálepku DIY spíše jako výmluvu pro svou neschopnost nebo lajdáctví. „Zní to hrozně? Nerozumíš tomu, je to DIY!“ Tohle tvrzení k „Bitterness Units“ rozhodně nepatří, v jejich pojetí je garáž žánr a DIY přístup, kde máte vše ve svých rukou.

fotografie: Jan Nožička