Šrumec 2015

Jako obvykle, pánové?
Kiss Me Kojak, Guantanamo Party Program, Kluci, En Sterd, Ptakz
7. březen 2015
Jetřichov, Kulturní dům

Potom, co Šrumec začal nezvykle pouze s půlhodinovým zpožděním a během večera jsem zahlédl několik neznámých tváří, z nichž ani jediná se nepostavila za mikrofon, natož před aparát, jsme s Osobičem, Jackym a Rybízem žertovali, jestli náhodou pro jetřichovskou lóži řádu Stříbrné rakety nezačala nová doba. Vážně jen vtipkovali. Jinak totiž večer ze zažité rutiny nevybočoval.

Od začínající kapely se ani tentokrát neočekávaly zázraky. Taky se žádný nekonal. Vůči křečovitým En Sterd, kteří si výrazivo a pravidla stoner metalu teprve osvojovali, aby je (snad!) za pár roků začali svévolně porušovat, by ale bylo bezohledné je za to strhat po teprve jejich druhém společném vystoupení. Byť v nich lze vidět určitý potenciál, jeho skutečnou velikost půjde lépe odhadnout až po několika letech zkoušení a koncertování. Proto jejich exhibici prozatím ponechám bez dalšího komentáře.

Stejně tak nelze čekat od Kiss Me Kojak, jejichž sestavě dominují Hukotovy a Beryho zkreslené baskytary a zvířecké vokály, ozvláštněné toliko melodramatickou Vikyho trubkou, něco jiného, než zhudebnění přímých důsledků náletu na Guernicu. Ale ani v jejich případě nebyl žádný důvod k stížnostem. Narážka na zprofanovanou „Love Will Tear Us Apart“ od Joy Division zapracovaná do skladby pokřtěné ironicky na „Snail Love“, spíš než solí v čerstvé ráně byla kouskem chilli v tabulce čokolády s vysokým obsahem kakaa. Lahodou.

Též postmetaloví Guantanamo Party Program v souladu s nemalými očekáváními hodnověrně zprostředkovali dojmy dlouholetých klientů z věznice v prostorách americké námořní základny na Kubě. V baskytarou vyztužených kytarových zdech s rýhami od třepících se vyhrávek souzněl schvácený řev s údery na kost rozedraných pěstí a kolen. To celé dávalo dohromady vysoce koncentrovanou esenci zoufalství. Za závislé na exploatační muzice proto mohu říct jen: „Děkujeme, přijďte zas.“

„V baskytarou vyztužených kytarových zdech s rýhami od třepících se vyhrávek souzněl schvácený řev s údery na kost rozedraných pěstí a kolen.“

Naživo z broumovských kapel snesou srovnání s Kiss Me Kojak a Guantanamo Party Program buď Kluci, nebo to, co zbylo z Masterpiece. Tentokrát Osobič oslovil prvně jmenované. Kluci se za projevenou důvěru jako vždy odměnili vcelku nenáročnou a diskutabilně ozvučenou ravepunkovou tancovačkou, u níž si nikdy nejsem jistý, co je ještě kiks a co už úmysl. Ale pořád lepší pochybovat než mít jasno jako v době, když si ještě říkali Instrumentální marmeláda a jejich největším hitem byla „Správná pětka“ od Zvlášňý školy.

Šrumec uzavřel časově neomezený set rapových zhovadilostí Edoshův Kur-ník, SEkS, Idkfa a Q-beat, zkrátka Ptakz. Už při zběžné lustraci YouTube jsem se ptal sám sebe, jestli to, co zrovna sleduji, nejsou něčí absolventské práce ze ZUŠ. Jistý si tím nejsem ani teď. Na jejich koncert už jsem neměl sílu. Proto jsem se spokojil se závěrem, že letošní Šrumec na rozdíl od loňského, výročního, nepřekvapil ani návštěvností, ani programem, což rozhodně není důvod k reklamaci a bojkotu Ptakz na zítřejší Žižkovské noci. Spíš právě naopak.

Fotografie: Tomáš Šrejber