Shadow of Television – Mayday | Svině! + Pivnica
PHR Records
7'' EP
punk | hardcore punk
http://bandzone.cz/shadowoftelevision | http://bandzone.cz/svine | http://bandzone.cz/pivnica
Dva sedmipalce, z toho jeden dělený a jeden samostatný, ovšem oba od Papagáje. Tři kapely, z toho jedna česká a dvě slovenské, ale všechny vcelku respektovatelné na to, aby nebylo třeba pochybovat o tom, že hardcorově i odlišně zabarvený punk jen tak nezemře.
Shadow of Television – Mayday
Písnička „Nie je sa čomu smiať“ s nádechem curtisovské tragiky může budit zdání, že s ní i celé EP má citlivou duši, nevratně poškozenou každodenními ústrky. Ve skutečnosti ale bezmyšlenkovitě přejatá klišé, zhutnělá v textech typu „nie sme na koni a nekričíme Mayday / Svet končí až zajtra, tak se postav bejbe / sme na tenkom ľade, ale o to nejde / je nám jasné, že každá kríza prejde“, posouvají Shadow of Television na pomyslné hranici mezi punkovými kapelami a Znouzectností přesně doprostřed.
Z volání Shadow of Television o pomoc je totiž mladické zaujetí a nedbale elegantní vrzání slyšet bohužel stejně zřetelně, jako zjevně dosud nepřekonaná pubertální ublíženost. Proto se lze za Levické zdárně přimlouvat spíš u pořadatelů místních festivalů, hledajících svěžejší, autentičtější a lacinější alternativu za „E!Ečka“. Ne však po sklepech, garážích a squattech, jejichž obyvatelé jsou na rozdíl od Shadow of Television skutečně zvyklí běhat na dně v protisměru.
Jan Hamerský
„Pouhý pohled na obalovou koláž svědčí o tom, že něco takového si její protagonisté za rámeček asi nedají.“
split Svině! | Pivnica
Vodňanské Svině! jsou poměrně zkušenou kapelou, která má na kontě již několik kratších či delších nahrávek, stejně jako poměrně solidní jméno na scéně. Není divu, protože její hardcorová zběsilost se zde dobře pojí s punkovou melodikou a v této osvědčené kombinaci se zadírá pod kůži. Je to sice naprosto tradiční a ničím nevybočující naplnění žánrových schémat, ale je to dobré, patřičně úderné a snad až nečekaně přesvědčivé. Žánrově průměrné texty nijak neohromují, pokud však někdo touží „zasadit strom, velkej dům postavit, na celej život se zadlužit“, od této kapely se pochopení zřejmě nedočká a od souhlasícího autora této mikrorecenze už teprve ne.
Banskobystrická Pivnica (foto) útočí podobnými zbraněmi, tedy nejen svižností, přímočarostí a útočností, ale také přesně dávkovanou příměsí melodické vstřebatelnosti. Samozřejmě opět nejde o nic nového pod punkovým sluncem, občasně zaslechnutelná jiskřící kytarová sólíčka však nejenže pozvedávají celek, ale možná tak činí i nepatrně nad úroveň jejich kolegů z opačné strany desky. Totéž platí pro společensky silně kritické texty, z nichž ten nejzajímavější pojednává o všudypřítomných kamerách. Ostatně, už jen pouhý pohled na obalovou koláž svědčí o tom, že něco takového si její protagonisté za rámeček asi nedají. Což je v žánrovém kontextu zcela v pořádku.
Ladislav Oliva
