See You in Hell

Jak na Nový rok aneb Tři a jeden
hosté: Klutz, Needful Things
2. ledna 2015
Hradec Králové, Klub čp. 4

Druhý den letošního roku, vklíněný příhodně mezi státní svátek a víkend, vybízel k tomu buď obětovat den dovolené, nebo se aspoň večer sejít na silvestrovské afterparty. Říct si nechala taktéž hardcore galérka z Hradce Králové, Pardubic a přilehlého okolí, jíž není jinak po chuti organizovaná nejen zábava. Nebylo ale vůbec potřeba ji dlouho přemlouvat.

Stejně jako loni 3. října pouhá vidina dvou ze tří pilířů tuzemského HC hnutí na jednom pódiu, Banána (Hanba, Hlinomaz, ex-Balaclava a Lahar) a Ivana (Flowers for Whores), zneprůchodnila strahovskou Sedmičku, totéž zbylý pilíř, See You in Hell, v královéhradecké Čtyřce stačil sám. Neznamenalo to však, že by zbytek programu nestál za řeč. Respektive platilo to pouze do jisté míry.

„Nebudeme to hrotit.“

Co byste si pomysleli o Springsteenovi, kdyby na sebe nechal vyprodaný stadion čekat skoro hodinu? A co o Klutz, kteří se navíc ještě zdráhali to pořádně osolit „jenom” proto, že zrovna hráli v přelidněném sklípku? Takovou ohleduplnost by spíš než pankáči ocenila krajská hygienická stanice. Semtínští si tudíž po loňském Play Fastu pověst určitě nevylepšili, a to zcela zaslouženě. Pustit pračku, pak diktafon, do bubnu mrsknout cihlu, potom tam strčit hlavu (jedno čí), to celé nahrát na Bandcamp a ještě se to několikrát s kapelou pokusit živě zreprodukovat už dávno nestačí.

„Vypni ho!“

Umravnil výše uvedenými slovy kdosi z publika fandu Needful Things, tleskajícího ještě deset vteřin po skladbě. Z toho, že se Pardubičtí pojistili nákupem roztleskávacího androida bych je ale nepodezříval. Spíš bych uvěřil jiné téměř pravděpodobné skazce; že zvukař zapomněl Klutz ozvučit, nechal v mixážním pultu puštěnou empétrojku a při čtení „Zaklínače“ zavadil o volume. Nejenže měl rachot Needful Things asi tolik voltů, koulí a minut jako „Abandon All Life“. Kapela si podobně jako šéfkuchař Ramsay pobyt v pekelné kuchyni, kterou sama zprovoznila, vyloženě užívala. Nicméně ani ona si nelajsnula vyprovokovat větší strkanici. Tuhle výsadu přenechali Jožkovi a spol..

„Ještě je tu metr zbytečného místa!“

Pořádného kotle se ale See You in Hell dočkali až při přídavcích. Z laxnosti kapelu, která by za punk dýchala, bylo-li by to třeba, ani podezřívat nelze. Ani před Čurbym, který je pět let neviděl a z jehož dojmů taky měli největší vítr, si rozhodně neuřízli ostudu. Spíš šlo o to získat na svou stranu generaci, zvyklou se vybíjet a indoktrinovat víc v sociálních sítích než na koncertech, a to tu půlhodinku dalo. V tomto ohledu opravdu je SYIH živoucí fosílií. Pořád ale víc žralokem než latimérií, skrývající se v bezpečí hlubin Indického oceánu.

Zda obdobně jako tohoto večera z letošních koncertů budou za pozornost stát tak dvě třetiny, si budu jistý až za rok touto dobou. Prognóza to je ale vcelku povzbudivá. Zvláště, vezmu-li v potaz, že jsem vedle Čurbyho, Jožky, Máry Haltufa a Štěpána Málka ve Čtyřce zahlédl rovněž baristku z Kafé!Kafka. Jít v jejich stopách se vždycky vyplatilo. Mohl by to být velmi dobrý rok.

video: Martin Rokyta