Sarah Longfield – Par Avion

Hudba z Marsu
2012
vlastní náklad
24:15 (8 skladeb)
experimental rock/djent
http://sarahshreds.bandcamp.com

Sarah Longfield lze možná považovat za průkopnici. V době, kdy se po vzedmutí popularity djentu objevuje spousta šikovných mučitelů strun (u nás třeba Tomáš Raclavský), se ona, křehká dívka, snaží popasovat s žánrem po svém. I když onu křehkost můžeme vypozorovat možná tak z její tělesné schránky, z muziky tedy rozhodně ne.

Po prvních nenápadných demo pokusech se osmělila prodloužit na stopáž pětadvacet minut a zcela ve své režii si pohrála nejenom s oblíbenými styly, ale hlavně atmosférami. Na „Par Avion“ předvádí nejenom instrumentální suverenitu, ale také skladatelskou vyspělost. Je v tom hodně rockové melodičnosti, ale i jazzové magičnosti; především se mladá kytaristka soustředí na abrazivní fúzi všeho, na co má zrovna chuť.

V jednu chvíli písně připomínají Scale the Summit, následně zní jako Periphery bez zpěvu. Co však na desce zaujme především, je i přes žánrovou vyhraněnost její lehkost. Právě tady totiž Sarah nastupuje s pocity, s kterými mají někteří její mužští kolegové výrazný problém – hrát velice melancholicky a jemně.

Ona opravdu umí znít velmi chytlavě a náladově. Nesnaží se za každou cenu songům vnutit tvrdost, i když dokáže být i pořádně vzteklá. Písně povětšinou vystupňuje na jednoduchém melodickém motivu a metalové momenty ventiluje tak nějak na okraj. I z toho důvodu doporučuji Sarah dohledat na YouTube nebo vyzkoušet hudbu na Bandcamp. Oproti (nejen zmíněným) pánům totiž ve své hudbě nabízí něco navíc.