Samply minulých čtrnácti dní: Brexit, PSH a Ramadán

Každý týden nás míjí nespočet velkých i malých, široce sledovaných i okrajových událostí, které spolu zdánlivě nemají nic společného. Samply z nich odírají balast a snaží se nacházet zatím nepovšimnuté souvislosti. Případně vytvářet zcela nové.

Co nás zaujalo ve dnech od 27. června do 10. července 2016.

V roce, kdy se punk dožil čtyřicátin (Samply 14. až 20. března 2016), se Spojené království zřeklo své budoucnosti a opět v něm zavládla anarchie poté, co Nigel potkal Borise (I.). V referendu totiž těsná většina rozhodla o vystoupení Velké Británie z EU a uvrhla tak zemi do hospodářského i politického zmatku. V reakci na to se vzdal funkce britský premiér David Cameron. Učinil tak i předseda euroskeptické pravicové strany UKIP Nigel Farage. Prý už dosáhl svého. Bývalý starosta Londýna Boris Johnson žádný významnější úřad postrádat nemohl. Proto se alespoň nechal slyšet, že nebude usilovat o post ministerského předsedy. Jak Farage, tak Johnson tím nejen svým příznivcům dali najevo, že se následky jimi důrazně prosazovaného plebiscitu nehodlají zabývat.

CITÁT TÝDNE
„Víte, co mají společného Velká Británie a Mongolsko? Obě mají za sebou slavnou minulost a před sebou žádné vyhlídky na podobnou budoucnost.“
dobová anekdota

V ohrožení se vedle stability Spojeného království octl také třetí nejvytíženější letecký terminál na světě na Atatürkově letišti v Istanbulu. Útok sebevražedných atentátníků pocházejících vesměs z postsovětských republik si vyžádal 36 obětí na životech. Bud Spencer situaci svojí pověstnou fyzickou komikou (II.) těžko mohl zachránit, zemřel den předtím v šestaosmdesáti letech. Na takový „šok z budoucnosti“ celá pokolení, která vyrostla na komediích „Jestli se rozzlobíme, budeme zlí“ a „Dva machři mezi nebem a peklem“, nemohl připravit ani futurolog Alvin Toffler, který zesnul téhož dne. O pozdějším skonu myslitele a přírodovědce Zdeňka Neubauera (†74) a nenadálém odchodu uznávaného fotografa Adama Holého (†42) nemluvě. To Vladimír 518 si v klipu PSH posteskl, že „tu chybí nadhled, absence lásky“. Že se PSH s rasismem a xenofobií vypořádali jejich vlastními zbraněmi, totiž urážkami a předsudky, si však nepřipouštěl ani v následném doplňujícím komentáři pro DVTV.

Nutno dodat, že ještě méně sebereflexe se dostávalo publicistce, která ho zpovídala. V pořadu Radia Wave „Automatky“ z 22. června Daniela Drtinová zlehčovala oprávněnost kritiky jejího pojetí veřejné služby (Samply 6. až 12. června 2016) z klávesnice filozofa, učitele a larpaře Davida Františka Wagnera. Což jí server Mediahub, který Wagnerovu esej vydal, 4. července neváhal připomenout.

S larpy, jejichž je David František Wagner propagátorem, úzce souvisí také fenomén oživlé historie. Přičemž minulost na návštěvníky Hradce Králové prvního červencového víkendu funěla skutečně mocně. Město se ani nestačilo vzpamatovat z připomínek 150 let od prusko-rakouské války, blitzkriegu, který se odbyl dávno předtím, než se za 1. světové války stal cool. V neděli 3. července začaly další manévry. Tentokrát v souvislosti s veletrhem marnosti známým jako Rock for People. Z jeho dramaturgie letos stály za zmínku nanejvýš Astronautalis nebo Massive Attack s The Young Fathers. Živo bylo rovněž na opačném konci republiky v Karlových Varech během 51. Mezinárodního filmového festivalu. Festivalový cvrkot už teď vydal na myriády více či méně surrealistických článků. Omezme se proto jen na několik postřehů. Na lesku světové premiéře koprodukčního filmu „Anthropoid“ přítomnost miliardáře z „Padesáti odstínů šedi“ nepřidala. Sestupnou tendenci nepřekvapivě potvrdila také tvůrčí kondice tandemu Hřebejk-Jarkovský, jejichž soutěžní snímek se dočkal následujícího výstižného hodnocení.

CITÁT TÝDNE
„Film ‚Učitelka‘ je v jádru úplně stejný jako postava, kterou staví do svého středu. Manipulativní, neodbytný, invazivní, stupidní.“
filmový publicista Vít Schmarc

Ani v hlavní soutěži festivalu se podle Schmarce vyjma maďarského autorského počinu „Rodinné štěstí“ neobjevil žádný pozoruhodný snímek. Ke cti poroty budiž, že to byl právě snímek Szabolcse Hajdua, který nakonec soutěži vyhrál. Vtipkovalo se, že se tak stalo pod tlakem početní převahy Hajduova štábu na festivalovém pódiu. Na co koukat bylo i v Brně. Entomolog Martin Konvička totiž před tamní mešitou spolu se zhruba osmi desítkami osob oslavil ramadán po svém. Pálením koránu, polonahými ženami a gulášem zadarmo. Hned bylo jasné, na čí straně jsou pravda, láska a skutečné hodnoty. Nutno dodat, že na pořadatele „Ramadánu po česku“ (III.) už padlo trestní oznámení podle §355 trestního zákoníku. Podal jej člen hnutí Žít Brno Svatopluk Bartík. Bez následků se neobešel ani občanský postoj plzeňského učitele Antonína Koláře. Hovoříc o snášenlivosti a lidských právech v tradičním arabském úboru se se svou kmenovou třídou přivítal loni v září. Rok na to k 30. červnu 2016 podal výpověď. Proti tomu se ohradilo několik jeho někdejších studentů. Jak je jejich oblíbený pedagog na úskalí občanského aktivismu připravil, se ale teprve ukáže.