Rose Windows – The Sun Dogs

Poctivé retro bez růžových brýlí
2013
Sub Pop
49:20 (9 skladeb)
psychedelic | postrock
www.subpop.com/artists/rose_windows

Když jsem poprvé slyšel dlouhohrající debut „The Sun Dogs“ sedmi statečných z kapely Rose Windows, rozhodně jsem netipoval, že jejich domovinou bude zamračený, deštivý, grungem a indie folkem něžných dřevorubců proslulý Seattle.

Album znělo spíš jako něco, co vznikalo mezi kaktusy, než ve stínu sekvojí – hutný háv psychedelických kláves či kytar, do nějž se značná část desky halí, upomíná na prach a stojaté vedro v Palm Desert, popřípadě peyotlem naládované mexické indiány. Původně jsem nevěřil tomu, že by mi album vydrželo déle, než na pár poslechů, leč spálil jsem se o značkovací železo. Přes jasnou inspiraci nejsou Rose Windows dalším xeroxem psychedelicky rockové šablony, ale nabízí toho podstatně více. Na oplátku vyžadují pouze krapet soustředění.

Jak tomu tak bývá, pravda byla uprostřed. Část Rose Windows má skutečně jižní kořeny. Vrchní skladatel Chris Cheveyo šéfoval ještě pár let nazpět v texaském San Antoniu instrumentální postrockové bandě Solid Gold Eagle. S vidinou úspěchu přestěhoval sebe i kapelu do Seattlu, kde započaly práce na debutovém albu kapely. Nahrávání se však vůbec nepovedlo, materiál vyletěl komínem a frustrovaná kapela se rozpadla. Cesta muzikantů však naštestí neskončila v okénkách řetězců s rychlým občerstvením či na okraji chodníku s hadrem a krémem na boty.

„Album působí tak trochu jako retro, jakkoli se ten pojem nemusí někomu líbit, ale je to retro kreativní, poctivé a příjemné.“

Chris Cheveyo objevil při svých toulkách Seattlem novou jiskru inspirace v podobě zpěvu jeho kamarádky Rabie Shaheen Qazi a začal dávat dohromady novou sestavu, kde se krom bývalých členů Solid Gold Eagle uplatnili i další hudebníci a nakonec se rozrostla na sedm členů, nepočítáme-li hostující muzikanty. Jedno můžeme říct už nyní – Rose Windows se narozdíl od svých předchůdců přes metu studiového debutu přehoupli, mimo jiné i díky úspěšné kampani na Kickstarteru. Vzhledem k tomu, že je nakonec pod svou střechu ustájil vyhlášený label Sub Pop, dá se předpokládat, že první zářez nebyl posledním.

Byť působí hudba Rose Windows uceleně a konzistentně, lze u nich vystopovat hned několik žánrových proudů, ze kterých čerpají. Není jim proti mysli tanec v poušti s ještěrčím králem po boku nebožtíka Jima Morrisona a jeho The Doors, ani čeření tetelícího se vzduchu mohutnými riffy á la Kyuss. Jejich žánrový eklekticismus mi nezřídka připomene postupy, s nimiž pracují třeba takoví Arcade Fire, a fakt, že při nahrávání alba kapela rozhodně nešetřila na instrumentaci, způsobuje, že mnohé pasáže zní téměř tak rozmáchle a epicky, jako Crippled Black Phoenix. Ostatně – z progresivního a psychedelického rocku 60. a 70. let čerpají dost podobně jako právě poslední jmenovaní.

Jistě, slyšel jsem na albu dost dalších vlivů, kupříkladu hned úvodní skladba „The Sun Dogs I: Spirit Modules“ mi evokovala repetitivní, uhrančivý a temný folk Angels of Light s pouštní fazónou. „Seasons of Serpents“ je pak folková zcela nepokrytě a zní jako typická singlovka od nějaké hodné písničkářky ve flanelové sukni. Celek však nepůsobí roztříštěně. Album „The Sun Dogs“ působí tak trochu jako „retro“, jakkoli se ten pojem nemusí někomu líbit, ale je to retro kreativní, poctivé a příjemné. Už si nepamatuji, jestli jsem následující moudro vyčetl u Platóna, nebo v reklamě na kafe, ale heslo „když děláte věci pořádně, lidé to ocení“ by v případě Rose Windows mělo platit. Muzikanti se ke svému debutu propracovali, nic po cestě nevzdali ani neodfláknuli. Pokud vám při zmínkách o výše zmíněných inspiračních vzorech nenaskakuje vyrážka, je dost možné, že vám Rose Windows budou imponovat – neřku-li lahodit.