Prodavač – Malý ráje

Bezelstné signály z pragmatické současnosti
2014
Starcastic Records
32:07 (8 skladeb)
alternativní pop
http://prodavacovo.cz/

„Tohle je manifest za lepší svět,“ zpívá se v titulní skladbě debutového LP kapely Prodavač se členy za trudných okolností se rozpadnuvších Sporto. A do jisté míry to je výstižné, byť slova jako „manifest“ by svým velikášstvím nemohla být náladě desky vzdálenější. Však je taky zanedlouho v samotném textu zlehčeno. Na síle alba to ale nic nemění.

Písničky na „Malých rájích“ jsou nikoliv nepravděpodobnými hity – kapela jasně ví, co dělá, a jelikož její konání není podřízeno lapání smítek popularity, působí deska nejen přitažlivě (a zejména ve druhé polovině vyloženě hitově), ale i přirozeně, bez přetvářky. V osmi skladbách vysílá Prodavač nenápadná poselství a nejen verši jako „zavírám oči a přijímám“ bezděčně vyzývá k nenucenému sdílení něčeho důležitého.

Prodavač k nám promlouvá z pozice určitých jistot, což ale v tomto případě neznačí sebestředný komfort ústící v ignoranci, ale radost z vybudovaného útočiště a nabytého klidu, které stojí za to si hýčkat. Kapela jako by nechtěla, aby nás někdo připravoval o sny, a zároveň se snaží zakotvit svou i naši existenci v „praktickém“ životě. Realita, ze které zde vycházejí verše, je možná prostoupená světlem, ale stejně tak ji nikdo nepřikrášluje – jakési bezelstné poselství z jinak pragmatické doby.

„Mají potenciál zklidňovat i jitřit, podle toho, v jakém rozpoložení se zrovna nacházíme.“

Kouzlo nestrojené nahrávky spočívá v upřímnosti. „Malý ráje“ zní jako ze srdce míněný apel na kamaráda, jaký lze ale říkat nahlas i před ostatními, aniž by se tím přítel na scestí dostal do nepohodlné situace. Přestože tu a tam dojdou k úvahám o tom, že „v mým věku bych měl znát svůj směr“, nejsou „Malý ráje“ deskou, která by chtěla burcovat. Namísto toho se zamýšlí a ukazuje, že je toho tolik, zač stojí za to nepodléhat tušeným či skutečným krizím. Namísto přehlíživosti nastupuje monolog se sílou rozmluvit zlé záměry. Děje se tak srozumitelným jazykem prostým otravné vemlouvavosti. Prodavač naznačuje, že není nutno nasávat život, jako by nemělo být zítřka. Hrozí tak totiž zadávení a při uměřené konzumaci si toho nakonec stejně užijeme více.

Hudebně jsou „Malý ráje“ nahrávkou melodicky ještě rozradostněnější než tvorba Sporto, nahrávkou živou i překvapivou, ale nikoliv studiově přebujelou. Mají potenciál zklidňovat i jitřit, podle toho, v jakém rozpoložení se zrovna nacházíme. V počínání muzikantů cítíme sympatickou neškolenost, ale i radost z výzev. Album to není opatrné, ale ani okázale průbojné, což jen dále prohlubuje jeho celkovou povědomost i povzbudivou náladu.

Silná v atmosféře, příjemná a nadějeplná, byť jen sotva naivní – deska „Malý ráje“ patří k tomu nejlepšímu, co u nás letos vyšlo. Je krásné vracet se k hudbě, která dokáže nenápadně vytahovat z rezignace, a která působí jako vřelé objetí naplněné porozuměním.