Pražský výběr tour 2012

Občas je fajn tančit jak jiný píská
24. listopadu 2012
Pardubice, ČEZ Aréna

Po delší době zažily Pardubice významnou hudební událost, když tam Pražský výběr s navrátilcem Michalem Pavlíčkem završil republikové turné. Že se skutečně jednalo o událost důležitou i pro kapelu, bylo jasné od počátku při pohledu na přípravy. Rozvěšené projekce, pyrotechnika a tomu všemu vévodily uprostřed rozlehlého pódia dvě bubenické soupravy.

Úvod patřil akordeonu Vojtěcha Szabó (dále třeba Jazz Quartet Vlada Vizára). Než Výběr doladil poslední drobnosti, zahrál Vojtěch tři skočné. Nato se vzedmuly plameny, spadla opona a Michael Kocáb se začal jako Hrabě X soukat z rakve. Po levici mu skotačil kostlivec Vilda Čok a napravo stál s vážným výrazem ve tváři Michal Pavlíček. V zádech pak zpěv podporoval bývalý perkusista kapely Jiří Tomek.

Celé vystoupení bylo rozděleno do dvou částí. První se věnovala „Strace v hrsti“ s Jirkou Hrubešem za bubny a druhá „Výběru“ s Klaudiem Kryšpínem. Největší nadšení bylo vidět na chlapíkovi vzpomínajícím s cedulí na koncert Pražského výběru v Poličce v roce 1983. Než celé vystoupení začalo, stylizoval se do role „moderátora z lidu“. I bez mikrofonu bylo dobře slyšet, jak skandoval, hecoval a představoval historii kapely. Když se pak spolu s přítomnými jal pod pódiem hemžit, umocnil svým nadšením a děkovačkami zábavu v širém okolí. Po chvíli se vedle stále živelného Čoka objevil i Ropotámo a zvonící telefon v „S.O.S.“ si osobně přišel zvednout Ondřej Soukup, původní baskytarista Pražského výběru.

„Naopak vytrvalé srandičky Čoka a Kocába postupně rozesmály i Pavlíčka, který tomu nasadil plyšový klobouk.“

Cirka po čtyřiceti pěti minutách předal Hrubeš taktovku Kryšpínovi. Po drobné pohybové rozcvičce a zkoušce nazvučení bubnů pokračoval večer v duchu desky „Výběr“, která dospěla v roce 2012 k reedici podobně jako „Straka v hrsti“. Nestárnoucí hity s neutuchajícími srandičkami Čoka a Kocába postupně rozesmály i Pavlíčka, který tomu všemu nasadil plyšový klobouk. Část zábavy tvořil i tančící Ropotámo. Ten zaperlil zejména při písni „Papíry straší“. Zatímco Kocáb lamentoval nad byrokracií, kterou má patrně ještě v živé paměti z úřadu, Ropotámo nad ním lomil rukama.

Zábava a energie se z pódia jen hrnula. Duo Ropotamo si například zahrálo „Chvastoun na cimbály“ a zatímco po obrazovkách mezi krysami občas projelo auto Veřejné bezpečnosti, Vilda vymýšlel další blbiny s kelímkem. Patrně největší kousek se mu povedl při loučení, když kromě památečních trsátek vhodil do davu i svou botu. Za videoohňostroje se druhým dvojpřídavkem Pražský výběr rozloučil.

Celý večer provázel vynikající zvuk, vizuální projekce i světelné efekty. Netuším, jak se bavili lidé sedící po stranách haly, ale pod pódiem byla vynikající atmosféra. Žádný stres či problém nebyl nikde znát. Skvělý comeback, parádní večer.