Pendl – ostravská klubová noc

Hodně kapel, málo místa
Květy, PSH, WWW, Vypsaná fixa, Line, Oak, IAN a další
6. února 2015
různé kluby, Ostrava

Klubová noc Pendl byla první akcí svého druhu v Ostravě – a zároveň akcí, která měla již od začátku obrovské ambice. Možná i proto skončila mírně řečeno nešťastně. Organizačně velmi náročná záležitost se minula účinkem hlavně z toho důvodu, že ostravské kluby jednoduše nejsou kapacitně uzpůsobeny velkým koncertům, na něž míří i stovky lidí.

Jestliže je v jiných městech koncept klubových nocí udržitelný, Ostrava se přesvědčila o opaku. Megalomanská vize třiceti interpretů v celkem šesti klubech se možná zpočátku zdála jako možná a uskutečnitelná, ale pořadatelé zřejmě nepočítali s tak vysokým zájmem návštěvníků. Už koncerty prvních (zpravidla lokálních) kapel přilákaly zástupy lidí, při vystoupeních hlavních hvězd pak kluby přetékaly.

Místní alternativně rocková kapelu Line byla zároveň první kapelou hrající v prostorách zatím provizorně otevřeného klubu Dock na Havlíčkově nábřeží. Do Line jsem po poslechu jejich debutového alba vkládala poměrně velké naděje, ty se však v několika minutách nemilosrdně rozplynuly. Kapela se pyšní zejména rodilým Britem za mikrofonem Davidem Lloydem. Jak se však ukázalo, není k tomu důvod – projev frontmana i zbytku kapely byl chladný a nesympatický, kalkul a snaha o to být alternativní z něj byl cítit na sto honů. V momentě, kdy se David Lloyd chopil saxofonu a začal publiku předávat své „umění“, mi bylo jasné, že tohle už lepší nebude. Generický a nicneříkající blues rock.

„Zklamáním tedy nebyla hudba samotná, ale právě chování návštěvníků a také prostor kavárny, který byl kapacitně nedostačující.“

Má druhá zastávka už byla žánrově úplně jinde – rozhodla jsem se navštívit koncert švédské melodické HC kapely Oak. Model byl však ve výsledku velmi podobný jako u Line – poslech desky mě navnadil, ale vystoupení bylo jen směsicí šedi a žánrových klišé. Dalším negativem byl fakt, že kapela hrála na pódiu, tedy nikoli pod ním, jak je v Planu B obyčejně zvykem. Je to vzhledem k počtu příchozích pochopitelné, notně to však podpořilo jakousi vzájemnou bariéru mezi publikem a kapelou.

Velké zklamání se dostavilo s mým příchodem do kavárny Stará aréna, kde vystupovala jinak docela originální autorská dvojice IAN. Prostor byl naplněn k prasknutí, přičemž se velká část obecenstva neustále bavila a znemožňovala tak ostatním návštěvníkům v klidu si užívat vystoupení. Hudebně se jednalo o příjemnou (ač někdy příliš křečovitě líbivou) záležitost, IAN předvedli svůj standard, jaký jsem měla možnost již několikrát vidět a slyšet. Zklamáním tedy nebyla hudba samotná, ale právě chování návštěvníků a také prostor kavárny, který byl kapacitně nedostačující.

Po nepěkném zážitku ze Staré arény jsem se přesunula do Multižánrového centra současného umění Cooltour, kde už se chystal jeden z hlavních tahounů celé akce, a sice Vypsaná fixa. Hned při příchodu mě napadlo, že je skutečným štěstím, že je ve městě i podobně reprezentativní prostor, kam se mohou sjíždět velká jména. Co se týče setu Vypsané fixy, musím přiznat, že má očekávání byla takřka nulová. Buranský rock a Márdiho neústupná stylizace do postavy Kurta Cobaina je někdy skutečně iritující, zde se však ukázalo, že má také mnoho přívrženců. Publikum bylo nepoměrně mladší než v jiných klubech, a tak bylo možné být svědkem zběsilého pogování i stage divingu. Neutrální očekávání, neutrální výstup. Je však třeba ocenit energičnost kapely a výbornou komunikaci s obecenstvem.

„Ostravská klubová noc trpěla přebujelostí programu a malou kapacitou klubů.“

Vrcholem festivalu pro mne zůstává vystoupení brněnské alternativní kapely Květy. I přes její nesmyslné zařazení do (žalostně malého) klubu Plan B Hardcore Café jsem si její set užila ze všech nejvíc. Snad na tom měl podíl i fakt, že mám jejich tvorbu poměrně dobře zmapovanou, ale jistě šlo hlavně o to, že kapela působí naživo nesmírně charismaticky. Osoba Martina E. Kyšperského je duší a motorem celé kapely, zároveň se slévající s osobnostmi ostatních instrumentalistů. Dohromady jsou Květy spolkem výjimečných muzikantů a autorů, zkrátka jsou na české scéně takovým malým zjevením. A to, prosím pěkně, už patnáct let. Tento koncert mi byl důkazem, že pánové neztratili nic ze své autenticity a jejich hudba stále zůstává uvěřitelnou výpovědí čtyř nekonvenčních muzikantů.

Klubovou noc jsem završila návštěvou klubu Barrák a setem PSH, jednoho z největších jmen české hiphopové scény. Formace ve složení Vladimir 518, Orion, Mike Trafik předvedla skvělou show, a přestože rapu příliš neholduji, jejich projev mě jednoduše bavil. Zazněl klasický průřez tvorbou PSH i sólových alb jednotlivých členů, což je dostatečný důvod ke spokojenosti. Důstojná a veskrze příjemná tečka mírně hektického večera.

Jak už bylo řečeno, ostravská klubová noc trpěla přebujelostí programu a malou kapacitou klubů. Je otázkou, jestli bylo nutné mermomocí vytvářet tak bohatou škálu vystupujících – jen pro informaci, kromě mnou navštívených koncertů na Pendlu vystoupila tato jména: Windy, Poletíme?, Elections in the Deaftown a The Fialky v Barráku; Cocaine Party, Come and Play, EMA a Sakumprásk v Cooltouru; Bandaband, Žárovky, Downbelow a Rhododendron ve Staré aréně; Víťa Vrbka, Voxel, Delirics feat. DJ Mbtich, Plyš a folklorní uskupení Smykňa v La Cachimbě, True Crew, Daša fon Flaša a Disembarked v Planu B; Sirotčinec, Blues’n’bass, Sylvos a WWW v Docku. Když zvážíme, že mezi vystupujícími byly mnohdy pauzy o pouhých patnácti minutách, není vůbec divu, že se z Pendlu nakonec stal poněkud značný chaos. Ambiciózní klubová noc, na jejímž počátku stál velmi dobrý nápad, se tak proměnila v noc plnou stresu a zmatků.