Nate Hall – A Great River

Amulet z kostí minulosti
2012
Neurot Recordings
36:05 (10 skladeb)
folk
http://www.neurotrecordings.com/artists/natehall/natehall.php

Existuje jedno místo na světě, kde mají opravdové psanecké country ještě raději, než v redakci Full Moonu – centrála Neurot Recordings. Ať už se nachází na oficiální poštovní adrese v Coeur 'd Alene v Idahu, městě, které Francouzi symbolicky pojmenovali po kmeni domorodých obyvatel, nebo v oregonském doupěti Scotta Kellyho, je jasné, že tam kořeny mnohem raději opečovávají, než by je vyrývali.

Temnou stránku folku a country akcentují ve své sólové tvorbě Steve Von Till i Scott Kelly (a méně, leč přesto znatelně i Neurosis) – ať už to je právě outlaw country či odstíny hudby, pro niž se vžil vágní pojem „gothic americana“. Spolu s doommetalovým mohykánem Winem vydali v letošním roce album „Songs of Townes Van Zandt“, které formou coververzí skládá poctu právě ránami osudu a démony závislostí zmítané ikoně subžánru, která měla vždy daleko blíž k pálence, pistoli a oprátce než k veselému kvapíku v pauzách na rodeu. Píseň Townese Van Zandta koneckonců najdeme i na debutovém CD Natea Halla, které sérii výše zmíněnými vlivy nasáknutých alb pod hlavičkou Neurot Recordings rozšiřuje.

Nate Hall samozřejmě není žádným greenhornem, který by do Apalačských hor přiklusal na poníkovi. Mnohým ze čtenářů bude jeho jméno známo jakožto jméno frontmana U. S. Christmas – a těm, kterým ani název kapely nic neříká, srdečně doporučuji obstarat si přinejmenším jejich debutovou desku „Bad Heart Bull“, která se v březnu letošního roku dočkala reedice.

„Hallův echem zvýrazněný vokál promlouvá hlasy těch, jejichž kosti stihly za staletí zpráchnivět.“

Jediný březnový večer si vyžádalo také nahrávání „A Great River“ – už z tohoto faktu modří odtuší, že deska asi nebude stavět na komplikované struktuře a rozmáchlých aranžích, ale na jednoduchosti, upřímnosti a autenticitě, se kterou se jí daří zachycovat kouzlo okamžiku. Inu, když do tvorby vložíte srdce, rozdíl mezi „obývákovou“ nahrávkou a několikaměsíční studiovou fuškou se najednou stírá.

Písně Nata Halla působí na první poslech jako silně spirituální. Jako by inspiračními zdroji nebyli jen klasikové jmen Van Zandt, Guy Clark nebo třeba i Bob Dylan, ale také duchové, živly a božstva Apalačských hor. Akustická kytara je na albu zemitou spraší, táhlé tóny elektrické kytary opisující bluesové i psychedelické smyčky větrem, který ji rozkládá, ošlehává a roznáší dál – a Hallův echem zvýrazněný vokál pak promlouvá hlasy těch, jejichž kosti v neodvratným procesem vzniknuvší zemině stihly za staletí zpráchnivět.

„Na umrlecké pryčně vám nikdo peřiny nenačechrá.“

Bolest, stesk a eroze – ale také naděje, vzpomínky a moudrost dodnes citovaná, byť si ji třeba ústa zvykla odříkávat mechanicky a mozek přestal rozumět. „A Great River“ nemá cenu poslouchat, pokud očekáváte instrumentální kejkle – na umrlecké pryčně vám nikdo peřiny nenačechrá, společnými jmenovateli jsou tu minimalismus a syrovost.

Byť v tento moment asi nemusím znova zdůrazňovat, ze kterých potoků čerpá „A Great River“ svou sílu, přece mi to nedá se nezastavit u dvou konktrétních písní. U „Kathleen“, tragické prérijní romance z Van Zandtova repertoáru, se Hallovi povedlo nasadit ještě pochmurnější, ale zároveň čímsi smířlivý tón, až se člověk diví, proč ho parta „neurotiků“ nepřizvala na ono výše zmíněné tributní album. Zpracování tradicionálu „Where the Stars Begin to Fall“ je zase osekáno na nejvyšší možnou míru, vyjma pár ruchů se jedná o čístě a capella záležitost – nicméně působí o to mrazivěji.

„A Great River“ je uhrančivým albem působivým zejména po atmosférické stránce. Způsob, jakým byla deska nahrána, spolu s její syrovostí a vyvolávanými dojmy smutku, prchlivosti a pomíjivosti, z ní dělá amulet. Když si jej nasadíte, svět okolo se změní, sundáte jej – a za pět minut prožitou zkušenost vytěsníte. Důležité však je, že mystérium funguje. Není od věci si po večerech sem tam navléct Natem Hallem pletenou šňůrku na krk.