Madebythefire – Budet

Mlčení po sedmnácti letech ticha
2013
Piper Records | Day After Records
12'' LP (8 skladeb)
alternativní rock | art rock | postcore
www.bandzone.cz/madebythefire

Jak se v tuzemsku historicky osvědčilo, nahrávku je vhodné uvést dětským žvatláním. Ale zatímco se „Straka v hrsti“ rozjíždí skrze „mendocino“, tady plně postačuje název kapely, leč vyslovovaný tak, jak se píše. Současně jsou to téměř jediná zde slyšitelná slova.

Plzeňští Madebythefire se svého debutového alba dočkali po neskutečných sedmnácti letech hraní, což zní samo o sobě pozoruhodně. Vše nasvědčuje tomu, že zřejmě až nyní přišel ten pravý čas, kdy dozrál jejich obtížně zařaditelný styl. Na mysl se derou sousloví alternativní rock, art rock, postrock, postcore či math rock, v nichž se blíže vyznají asi jen znalci, nicméně i ti trochu méně obeznámení si jejich průnikem mohou vytvořit určitou zevrubnou představu.

Ale čert vem škatulky, podstatněji působí, že přestože lze po producentské a zvukové stránce vycítit nepatrnou rezervu, hudebně tato nahrávka bere dech. Čistě instrumentální, ale v tomto směru skladatelsky, muzikantsky i posluchačsky poměrně náročná hudba zaujme nejen svou interpretační suverenitou, ale také nápaditostí, pestrostí a proměnlivostí. Vodotrysk motivů a riffů, jež se neustále střídají, prolínají a vzájemně podporují, disponuje nejen schopností udržet pozornost a potěšit ucho, ale budí i příští očekávání, tedy pokud nepůjde znovu o celou věčnost.

„Tvorba tohoto souboru zní asi tak, jako když Deverova chyba vyhodí zpěváka.“

Při pokusu o zařazení do domácího kontextu lze tvrdit zhruba něco v tom smyslu, že tvorba tohoto souboru zní asi tak, jako když Deverova chyba vyhodí zpěváka. Nebo když Esazlesa či Drom učiní totéž, spolu s Five Seconds to Leave to rozjedou ve svižnějším tempu a navíc se odhodlají hráčsky předvést. Nebo když to také Postcards from Arkham zkusí ještě trochu složitěji než běžně a Synergy naopak mírně uberou. Nebo když se Modern Day Babylon či Between the Planets rozhodnou otupit metalové ostří a zvukovou bombastičnost. Výjimečně přítomné mezipísňové mluvené prozvuky pak můžou připomenout leckterá alba z produkce Silver Rocket, jež ovšem nacházejí své obdoby právě u Piper Records, byť se tak s pomocí Day After děje vskutku den poté.

Mléčně bílý vinyl s čistě bílou etiketou je vložený do samolepkou slepeného, ale jinak rovněž čistě bílého obalu s oboustranně kulatým výřezem. Vypadá to velmi dobře, nicméně pokud někomu tento minimalistický způsob zdá se být poněkud nešťastným, může realizovat přiložený obrázkový návod k použití a obal si dozdobit další samolepkou. Jen ty názvy skladeb a další údaje je třeba si dohledat někde jinde, neboť o tom obal mlčí podobně jako kapela ve své hudbě. Jenže o co více se zde mlčí, o to rozhodněji výsledek tohoto konání míří k tuzemským vrcholům.