Lo! | Kruger

Dospělá hudba stravující i opojná
2013 | 2013
Pelagic Records
41:14 (11 skladeb) | 11:20 (2 skladby)
sludge/doom/hardcore | sludge/postmetal/hard rock
www.lookandbehold.net | www.kruger.ch

Michal Husák se pustil do poslechu dvou vyzrálých až mazáckých kapel a zjišťuje, že oběma léta práce prospívají, i když nejsou nositeli invencí.

Lo! - Monstrorum Historia

Sydneyská čtveřice Lo! zabodovala před dvěma lety debutem „Look And Behold“ a na australských pódiích si následně připsala řadu zajímavých koncertních zážitků po boku výrazných aktérů sludge/HC/doom/postmetalové scény. Proto ani nepřekvapí, že při poslechu aktuální albové dvojky poměrně rychle roztává krusta nepřístupné syrové obhroublosti a ze spodní vrstvy vyvěrá pozoruhodně uspořádaný, skladatelsky pečlivý a patřičně energický proud s mnoha tvářemi.

Kvarteto se nebrání prakticky ničemu z nastíněného žánrového rozmezí a plně využívá tempových změn, silových, náladových i melodických kontrastů. Zkrátka je to už dospělá a řemeslně obratná parta, která chrlí hustou, škrábavě důraznou směsici temnoty, ale s význačným citem pro kultivované estetično. Přirovnat by se to dalo (jistá dávka zavádějícího zjednodušení jako skoro vždy v podobných situacích vyhrazena) k derivátu vzešlému ze srážky Converge a starších Mastodon… Anebo, přesněji řečeno, novějších Mastodon ve smyslu skladatelské pestrosti, ale bez oné psychedelické epično-éteričnosti a se zachováním většího dílu původní jadrné hrubosti.

„Monstrorum Historia“ je počin v mnoha ohledech přesvědčivý, temně stravující a místy až požírající. Vyznavačům výše nastíněných východisek soudobého tvrdého rocku lze kapelu i desku rozhodně doporučit a v jejich případě nebude od věci také pomyslně navýšit bodové hodnocení. Na druhé straně k úplnému nadšení recenzenta v rukopisu kapely podstatně schází cosi určujícího, signifikantního. Něco, co by z Lo! udělalo svébytný pojem a vymanilo je z řady zatím spíše zaměnitelných a – byť je to tvrdé slovo – poněkud průměrných bojovníků žánru, jenž už nějakou dobu zažívá svůj kvantitativní boom.

hodnocení: 6/10

„Být ty písničky kytkou a posluchač čmelákem, řeknu, že je v nich jakýsi opojný nektar.“

Kruger - 333

Nebývá to vůbec běžné, ale tisková zpráva k vydání tohoto nosiče formuluje základní informace tak svěže a s výstižnou zkratkou, že to podstatné vlastně můžeme opsat: Po chvilce oddechu, kdy se členové kapely věnovali výchově dětí, zajištění rodin pořádnou prací a sháněním spolehlivého kytaristy, jsou Kruger zpět s novým materiálem a coby chuťovku nachystali striktně limitovaný (ručně číslovaný) sběratelský artefakt v podobě barevného vinylu. A že jsou to jen dvě skladby? Inu, švýcarská kvalita je přece víc než kvantita. (Konec citace.)

Po více než dekádě na scéně mají Kruger ve svém projevu (samozřejmě vedle všech obligátních stylových markantů) něco povznášejícího. Bude to znít u tohoto druhu muziky zvláštně, ale z nahrávky okamžitě dýchá cosi jako distingovaný majestát. Zvuk je nastavený tak, že náležitě vynikne veškerá tíha, naléhavost, razance i všechny aranžérské ozdoby a drobná odlehčení – a jako přidaná hodnota k tomu všemu přichází ona delikátní nepojmenovatelná esence... Být ty písničky kytkou a posluchač čmelákem, řeknu, že je v nich jakýsi opojný nektar.

Střízlivěji řečeno, z poslechu je okamžitě jasné, že tohle není jen tak nějaký další generický postmetal. Švýcaři to své provozují s mazáckou erudicí, ovšem přesto se zdá, že už navždy zůstanou spíše pokračovateli a mistrnými vykladači, zatímco invenčními nositeli vizí zůstanou jiní.

hodnocení: 7/10