Lastofmykind – Now, Now Beyond, ∞

Instrumentální vulgarismus
2013
vlastní náklad
31:42 (4 skladby)
instrumentální postrock
http://lomk.bandcamp.com

Lastofmykind jsou čtveřice mládežníků z Prahy, našeho nejmetropolitnějšího města. Mají tak blízko ke zdejší scéně, k subkulturnímu kvasu, ke všem těm nezávislým hipstersko-pankáčským bohémům. Umí v tom chodit, užívají si života, nemají mezerník a hrají postrock.

Překrásný artwork digipakového balení v sobě ukrývá čtyřskladbový debut, jenž na ploše mírně přesahující půlhodinku nabízí nejeden překvapivý moment. Nosným prvkem je spolupráce dvojice kytar, které společně vytváří hmotné a prostorově výrazné melodie; kytarové linky se vynikajícím způsobem doplňují, působí přirozeně, zamilovaně. Místy až zasněný náznak ambientu má na svědomí množství výrazných a tím lehce zapamatovatelných nápadů, kudrlinek a postupů.

Poněkud nezvykle působí zvolený zvuk baskytary, u něhož jsem již při prvním poslechu věděl, že ho budu buď milovat, nebo nenávidět. Výsledkem je, že ho nelze nemilovat. Svou zkresleností a výraznou prostupností se baskytara stala žádaným kontrastním činitelem v onom kytarovém snění, kde však svou mírnou jinakostí neruší, naopak dotváří vyrovnanou náladu celé nahrávky. Tomu dopomáhají i neagresivně nazvučené bicí, které zajišťují ostatním nástrojům kvalitní a přímočarý podklad, umí být jemné i důrazné, dle aktuálních potřeb daného úseku skladby.

„Už teď jsou tou nevulgárnější instrumentální kapelou široko daleko.“

Hudba Lomk plyne příjemně plynule, v každé chvíli dokáže nabídnout další a další náznaky skladatelského talentu zúčastněných. Gradující výlety do tu spacerockových, tu až postmetalových vod jsou v tu správnou chvíli opět uzemněny, kapela se vrací nohama na pevný podklad. Ne proto, že by se jí v oblacích nelíbilo, ale protože si počíná s mírou. Právě této vlastnosti Lastofmykind vděčí za variabilnost a překvapivost muziky, která jednoduše neumí nudit.

„Now, Now Beyond, ∞” je nesmírně barevnou a chytrou nahrávkou. Vokál jí v žádném případě nechybí, jen by narušil pro album charakteristickou stabilitu, podmanivost a vzdušnost, kterých si cením nejvíce. A co jsem stačil kluky trochu poznat, je dobře, že nezpívají. Už teď jsou tou nevulgárnější instrumentální kapelou široko daleko.

Do těch necelých dvaatřiceti minut Lastofmykind narvali to nejlepší, co měli v době vzniku EP k dispozici, a stále je to málo. I proto mám přehrávač u tohoto CD pravidelně přepnut na repeat mode, chci víc, tvořím nekonečnou smyčku, podléhám, sním. Bavím se.