Kontroll - Asfalt

Asfalt, který se nerozteče
2012
Silver Rocket
12"LP (10 skladeb)
minimalistický noise rock
www.kontroll.cz

„Do asfaltu píšem slova šílená,“ zpívá se na třiadvacet let starém prvním albu skupiny Kern. Mnohem dále zašlo seskupení Kontroll, které svou prvotinu nejenže vydalo na vinylu, mnohdy označovaném za asfalt, ale také vybavilo obalem, jenž příznačný název alba znázorňuje právě v oné hmotě. Naprostou dokonalost hatí snad jen skutečnost, že jinak byl obal vyroben z papíru.

Kolínští bratři Holubové sice hnízdí „v pěkné rovině“, odtud je však asi dobře vidět do Prahy či Tábora, o čemž jejich syrové konání svědčí jednoznačně. Dvě nejvýraznější epicentra tuzemského noise rocku jsou zde velmi patrná, ať už jde o dialog basy a bicích, punkový minimalismus ústící v razantní vzepětí nebo onen tolik typický okolopísňový šramot, navozující pocit zvukového záznamu garážové zkoušky.

Pánové snad nejsou špatní muzikanti, ale necítí potřebu oslňovat producentskou perfekcí a za drobné hráčské chyby se nestydí. Pro ostře křičený zpěv a zuby cenící texty to platí neméně. Na mysl se dere všechno možné, od předpotopních punkových neumětelů, přes převážnou část katalogu Silver Rocket a Piper Records, až po jména jako Deverova chyba nebo Synergy.

„Návštěvníci monstrfestů zřejmě nikdy nepochopí, že i cosi zdánlivě natolik primitivního může existovat, někoho bavit a dokonce vycházet na deskách.“

Přestože nechybějí některé avantgardnější pasáže, skoro vše je uspořádáno do relativně přehledných písňových struktur, jež vynikají nejen úderností, ale také chytlavostí, o níž vypovídá hlavně závěrečná „Sierra“. Zřetelný amatérismus zde není přítěží, ale téměř až předností, umožňující pochopit odvěkou pravdu, že rovněž v čemsi takovém lze hledat a nacházet potěšení.

Zasloužilí hardrockeři, návštěvníci monstrfestů nebo obdivovatelé progmetalových kytarových onanií zřejmě nikdy nepochopí, že i cosi zdánlivě natolik primitivního může existovat, někoho bavit a dokonce vycházet na deskách.

Tato sice nepatří k vrcholům noiserockové tvorby, coby protiváha a snad i protest vůči artrockové nabubřelosti však funguje naprosto spolehlivě. Jako asfalt, který se nerozteče.