I Am Heresy | Structures | Being as an Ocean

Natřikrát agresivně
2014
hardcore | technický metalcore | melodický hardcore

Hudební agresivita se může projevovat různě. Tohle jsou tři její podoby.

První kapele vládne hardcorový „dědek“, kterému dokonce asistuje jeho syn a z této rodinné atmosféry vznikla hrubozrnná deska, která se zalíbí jak žánrovým pamětníkům, tak naprostým zelenáčům. Druzí milují technický chaos a nelámou si hlavu s tím, že je překousne pouze minoritní skupina posluchačů – právě jich si nejvíce váží a podbízet se nikdy nebudou. Na závěr tu máme muzikanty, kteří k agresivitě přistupují opatrně, prvotní jsou pro ně smysluplné texty, magické melodie a zdánlivě posmutnělé nálady. Umí však i příjemně hardcorově rezonovat a ukázat drsnější tvář.

I Am Heresy – Thy Will
Century Media

Zpěváku Nathanu Grayovi (Boysetsfire) přibylo pár šedin, ale snad aby popřel nelítostné údaje v občance, nahrál s mladšími hudebníky agresivní muziku a dokázal si, že v sobě stále má duši toho drzého kluka, co má každého v řiti. Oproti mírumilovné produkci domovské skupiny jsou I Am Heresy rychlejší a nasranější a Gray zpívá čistě jen tu a tam k dotváření celkové atmosféry. V sestavě působí i jeho synátor Simon, který sype nekompromisní oldschoolové riffy a tatík mezitím řve, jako by chtěl zastrašit osazenstvo San Quentinu. Frenetické songy jsou mišmašem hardcore punku, melodického rocku i death metalu a přes zdánlivou zvukovou patinu znějí současně a uvěřitelně. Gray navíc dokázal, že přes všechny vrásky a šediny je člověk tak starý, na kolik se cítí.

Structures – Life Through a Window
Sumerian Records

Z Toronta se nevalí jenom solidní hokej, ale energičností a tahem na bránu disponuje i metalcorový tým Structures (foto). Jejich druhá studiová kanonáda deathmetalově hřmí i technicky rezonuje po vzoru Ion Dissonance. Démonické songy nemilosrdně odbíjí, ale od těžkých pomalých ran sukovicí se umí zvrhnout v pořádnou rytmickou centrifugu a člověk pořádně neví čeho se chytit. Navíc mají zajímavé nápady – v ústřední písni „The Worst of Both Worlds“ strhnou nejenom oblbujícím kytarovým motivem, ale i řevem maniaka Drewa Yorka ze Stray from the Path. Celkově hodně nápaditá mlátička, koncert musí být peklo!

Being as an Ocean – How We Both Wondrously Perish
InVogue Records

Už předloňský debut „Dear G-d...“ nastínil, že tahle partu budou čekat v budoucnu velké věci. A už je to tady. Being as an Ocean jsou velice melodičtí a náladoví, až se zdá, že v jejich životech se pravidelně střídá radost s trápením. Možná to tak je, nicméně tahoun Joel Quartuccio krom čistého zpěvu a hrubého řevu používá i mluvené slovo a pěje hlavně o temnějších tématech jako depresi nebo samotě. Kapela hraje vcelku nenásilný melodický hardcore, ale pamatuje i na letmé metalcorové přibroušení. Je to však jen záblesk, hlavně se soustředí na melodie, které dokážou srazit na kolena i dospělého chlapa. Parádní album, u kterého si spíše než zařádíte, budete zamyšleně pohupovat.