Holy Other – Held

Zhruba před třemi lety se začala postupně líhnout sorta umělců, kteří housové beaty rozbíjeli na okultním oltáři. Na rozdíl od mnohých nově vzniklých žánrových škatulí, tyto umělce spojoval celkem charakteristický sound. V hlavní roli nebyla geografická či módní ikonografie, ale dle zvuku šlo a stále jde celkem bezpečně s názvem žánru operovat. Witch house. Tento pojem, ač zpočátku brán jako fór, později našel účinnou zkratku k tomu, jak pojmenovat snažení umělců, jejichž úchylkou jsou podivné okultistické seance, práce s klaustrofobním strachem a útočištěm, které supluje nehostinný temný les. Vše samozřejmě doplněno nejrůzněji nadrolenými beaty.

„Tak, jako s tím začal Burial, i on používá nasekaný vokál, jenž je zbaven veškeré lidskosti.“

Problém byl od začátku samozřejmě v předpokládané tendenčnosti. V současné úchylně rychlé době se ledacos vyčerpá dřív, než to vůbec zakoření, a o hudbě to platí dvojnásob. Label Tri Angle, který byl nejspíše právem zařazen mezi witchhousové záchytné body, ale postupem doby vykrystalizoval v něco mnohem důležitějšího. Internetové plantáže hudby připomínají tuny vysypaného čínského čaje a teď se v tom přehrabuj, chlapče. Jedním z nejosvědčenějších zdrojů nové a kvalitní hudby se stala nezávislá vydavatelství. A Tri Angle tento plán plní velmi zodpovědně, i když se zmíněnou witchhousovou scénou spíše decentně koketuje. Zdravíme Balam Acab.

Tajemný manchesterský producent Holy Other, který svoji tvář pečlivě skrývá, a jehož biografie pouze cituje diskografii, patří určitě mezi to nejlepší. A myslím nejlepší jakože vůbec. Jeho agonické lesní výjevy, namotané na ochrnuté RnB či housové prvky, svojí atmosférou totálně pohlcují.

To, že se v jeho hloubkové, temné produkci objevují odkazy na UK underground, připisuji jeho původu. Tak, jako s tím začal Burial, i on používá nasekaný vokál, jenž je zbaven veškeré lidskosti. Jedná se spíš o ozvěny duchů, jejichž přítomnost je důležitější než ono sdělení. I tak se ale z celkové hutnosti materiálu vynořují city.

„Jako kdyby autor naznačoval, že ta noční můra, ze které se člověk vlastně ani nechce probudit, nebude tak děsivá.“

Když už budeme v tomto případě chtít s pojmem witch house pracovat, spíš než čarodějnické orgie deska připomene nahánění nějaké té tajuplné legendy. Když se podíváme na obaly EP „With U“ a LP „Held“, je na nich vždy něco, co připomíná saténový přehoz postele. Jako kdyby autor naznačoval, že ta noční můra, ze které se člověk vlastně ani nechce probudit, nebude tak děsivá, ale ve skutečnosti velice příjemná záležitost. Jo, je v tom cosi nihilistického.

Holy Other střídá skladby, které nakládají s beatem aktivněji, s těmi vyloženě klidovými. Atmosféra však v obou případech funguje skvěle, a i když jsou na desce „světlejší“ momenty, naoko úzkostného pocitu tajemna se nezbavíme. Pořád je zde dost zvukových zákrut, které budují pevné základy bizarního a dosti filmového světa. Na tom všem je cosi dětinského a mám podezření, že k tomu patří i schopnost fantaskně převyprávět příběh a sám se pak ztrácet v tom, co je pravda a co ne. Holy Other má velkou výhodu v tom, že má svůj unikátní sound a se svojí nezaměnitelností nakládá promyšleně.

Vyhaslé vzpomínky na životaplné dobrodružství ožívají v jeho příbězích o decentním beatu a temném ponoření do hloubi študákovy duše.