Haken – Visions

Jak ztratit jasnou vizi
2011
Sensory Records
71:33 (8 skladeb)
progressive metal
http://www.haken.fr

Na projekt Haken jsem narazil poměrně náhodou a po prvním poslechu jsem měl chuť debut „Aquarius“ z roku 2010 zavrhnout, ale přece jen mě něco neustále nutilo dát této kapele šanci. S prvními poslechy mi přišel jejich progresivní metal nepochopitelný.

Promíchávají se v něm ty nejroztodivnější nálady, co mě jen mohly napadnout, a často jsem se ptal sám sebe, jestli to opravdu myslí vážně. Dal jsem albu více prostoru a nakonec mu i přišel na kloub a začal studovat, kdo jsou Haken vůbec zač. Schopnosti a kvalita tu jsou, a proto když jsem se dozvěděl, že kapela je bočním projektem členů To-Mera, bylo mi vše jasné. I v jejich případě je potřeba dát muzice trochu víc času k pochopení. Progresivní metal dává autorům celkem hodně možností a tato kapela se vydala směrem dosti experimentálním, protože do svého už tak náladového projevu zapojují elementy jazzu i špetku death metalu.

Debut „Aquarius“ si mě nakonec získal a s chutí jsem očekával druhý výtvor „Visions“. Nemusím zdůrazňovat, že i tentokrát seznamování dost drhlo. Skladby však opět nepostrádají patřičnou hutnost i spád. Hlavní zásluhu na tom mají schopnosti autorů prověřené z To-Mera a v neposlední řadě inspirace a chuť se začlenit do moderní progresivně-metalové smetánky, kde si zakládají nejen na náročnosti hry, ale i celkovém masivním dojmu.

„‚Visions‘ je albem, do kterého jsem vkládal velké naděje.“

Všechny ty správné přísady album má a moc rád bych se svěřil, jak jsem této desce nakonec podlehl, ale není tomu tak. Čekal jsem, že se ono pochopení nakonec dostaví, ale měl jsem spíš dojem, že si Haken během skládání dovolili příliš volnosti. Nadšení z minulé desky je nakoplo a měli o to větší chuť tvořit, ale ztratili tím mnoho zábran, což postihlo především kompaktnost celé desky, která ve mně zanechala velmi zmatený a nekonkrétní pocit. Jejich nespoutanost má za následek i to, že se při poslechu párkrát takřka zasmějete. Například když při kousku „Insomnia“ doprovodné vokály vyzpěvují „history“ ve stylu „Bohemian Rhapsody“ od Queen.

„Visions“ je albem, do kterého jsem vkládal velké naděje, a i když Haken nabídnou pár atraktivních hudebních momentů (v neposlední řadě jsem ohromen pomalejšími kousky, jako je skvostná „Deathless“, především kvůli výkonu zpěváka) celkově je deska nekompaktní a až příliš zmatená.