Flying Lotus – You're Dead!

V jednu Hudbu věřit budeš
2014
Warp
38:15 (19 skladeb)
experimental
http://flying-lotus.com

„You're Dead!“ je přesně ten typ alba, které má sílu uchvátit od první chvíle. Netvrdím, že se zalíbí, ale podmaní si neskutečným množstvím nápadů, zvuků a svou atmosférou.

Flying Lotus je jedním z mála hudebníků, kterým se povedlo do současné hudby výrazně promluvit již svým debutem „1983“ (2006) a laťku následně neustále zvedat. Ohromným uznáním bylo již samotné vydání jeho druhého alba „Los Angeles“ (2008) na labelu Warp. Ano, to je ten label, který pod svými křídly ukrývá Aphexe Twina, Autechre, Briana Ena nebo také Hudsona Mohawka, TNGHT a další. A Flying Lotus se postupem let stal jeho nedílnou součástí a troufnu si tvrdit, že i jedním z hlavních imagemakerů.

Třetí album „Cosmogramma“ (2010) pro něj znamenalo definitivní usazení v pozici uznávaného producenta, který dokázal oslovovat jak posluchače nezávislé hudby, tak více mainstreamově zaměřené fanoušky. Album „You're Dead!“ by proto mohlo být jen dalším pokračovatelem rozpoznatelného stylu a vlastně by to tak bylo v pořádku. Ale nestalo se.

Vždy, když přijde řeč na smrt, bude jednou z prvních aluzí černá nebo konec. Již z obalu alba je však jasně patrné, že jsou i jiná pojetí smrti, než je to tradiční západní. A hudba obsažená na této desce to jasně potvrzuje.

„V devátém kruhu hudebního pekla se to vše spojí v jeden neskutečný zážitek.“

Opravdu si nevybavuji elektronické album, které by bylo takto živé. Počet nástrojů je ohromující. Je tohle vlastně ještě elektronická hudba nebo se posouváme do zcela nových rovin chápaní instrumentace? Používat klasické nástroje v elektronické hudbě není nic neobvyklého, ale nevybavuji si mnoho příkladů, kde by došlo k takovémuto propojení těchto nástrojů s elektronickými efekty či zcela nově vytvořenými zvuky.

Ohromný posun je znát i ve způsobu uvažování o klasických nástrojích či o metodách hraní na ně. Například orchestrace, jak ji používají třeba Daft Punk, je zcela klasická. Na housle se u nich hraje jako na housle, nic víc, nic míň. Ale co předvádí Flying Lotus, to je něco jiného. Na kytaru lze hrát tisícem a jedním způsobem, nemusí se nutně riffovat nebo vybrnkávat. A podobně neortodoxní přístup zvolil FlyLo nejen u klasických nástrojů, ale též u elektronických zvuků.

Výsledkem je zvláštní syntéza jednoho zvuku, u kterého téměř nelze rozpoznat jeho původ. Prostě je a funguje. Jako byste nechali kroužit všechny nástroje světa a jejich zvuk kolem černé díry a ony se později spojily v jednu jedinou singularitu. Flying Lotus kromě zvuků zkombinoval i snad všechny možné žánry. V jeden moment může hudba evokovat The Mars Volta či sólová alba Omara Rodrígueze-Lopéze. Ve druhý jde o neřízenou freejazzovou smršť. Ve třetím pohltí v módním trapu. Ve čtvrtém v hip hopu. V pátém v počátcích elektronických pionýrů jako byl Stockhausen. V šestém se podíváte ještě dál do hlubin atonality či Schönbergovy dodekafonie. V sedmém do pokřivené etnické hudby. V osmém do duchařských příběhů a šamanských rituálů. A teprve v devátém kruhu hudebního pekla se to vše spojí v jeden neskutečný zážitek.

„V roce 2014 snad nevyšlo podobně široce rozkročené album, které by okázale ignorovalo hranice mezi populární a intelektuálně zaměřenou hudbou.“

„You're Dead!“ je skutečně extrémně komplikovaná deska, kde lze nalézt od všeho něco, protože pro Flying Lotuse zřejmě existuje jen jedna hudba a jen jeden zvuk. Je jedno, jak starý či na co zahraný. Kdyby měla být založena nová církev, měla by jediné přikázání: V jednu Hudbu věřit budeš! Neznamenalo by to však smrt všech ostatních hudeb či jejich odsouzení, ale syntézu do jediné, která by obsahovala vše.

I přes neustále zmiňovanou komplexnost a složitost nahrávky však musím vyzdvihnout ještě jeden faktor: odlehčení či zpřístupnění desky skrze vokály. Především pilotnímu singlu „Never Catch Me“ nelze upřít hitový potenciál, kterého je však dosaženo především díky Kendricku Lamarovi, který zde vystřihl svůj snad vůbec nejlepší výkon, kdy zlámaný jazz protnul existenciálním textem a ze začátku nepříliš tradičním rapovým frázováním, které v průběhu tracku přejde ve vrstvy repetitivních vokálních linek. A na to vše naváže „Dead Man's Tetris“, kde rapují alter ego Flying Lotuse Captain Murphy se Snoop Dogem, který si ponechal svoji pasáckou nonšalanci, díky hudebnímu podkladu posunutou zcela mimo běžnou image tohoto interpreta.

„You're Dead!“ je neskutečnou nahrávkou na pomezí ustáleného vnímání současné hudby a snu o hudbě jakožto jedné ideji, která se nemění v průběhu času, jen se mění nástroje a přístupy k tomu, jak ji realizovat. V roce 2014 snad nevyšlo podobně široce rozkročené album, které by se snažilo propojit vše, co bylo před ním, s tím, co je teď, které by okázale ignorovalo hranice mezi populární a intelektuálně zaměřenou hudbou. Které by vlastně ignorovalo úplně cokoliv, protože tohle album tak nějak je. Samo o sobě a samo pro sebe. Vlastně by mohlo být i odpovědí na věčnou otázku, jestli by byl zvuk, i kdyby ho neměl kdo poslouchat. Určitě byl a byla by to hudba.