Entropia + Outre + Thaw

Hlavně se neušpinit!
17. října 2014
Vratislav (PL), klub Firlej

Minuly dva roky od koncertu ve wroclawské Strefě, v níž na sebe pozornost na úkor libereckého Dromu strhly domácí Entropia a Thaw. Zmíněné postblackové kapely se předevčírem na šňůře sešly znovu. Snad i tak trochu symbolicky ji zahájily právě ve Vratislavi, kde se nám naskytla příležitost porovnat nejen, kam se naši oblíbenci za tu dobu posunuli, ale také se seznámit s dalším tamním klubem.

Tentokrát jsme Entropii a Thaw, doprovázené stylově příbuznými Outre z Krakowa, zastali ve Firleji. Klub se vzdáleně podobá žižkovské Chmelnici. Koncertní sál se rovněž nachází v patře a stejně tak spíš poskytoval zázemí diskotékám, než aby sloužil svému původnímu účelu. Naštěstí ale narozdíl od svého pražského protějšku spíš hřešil na strohost než kýčovitou výzdobu. Tedy snad až na plochy křiklavě červené ve foyer, jako vystřižené z Kubrickova „Osvícení“. Zato proti desetiminutovým zvukovým zkouškám a hygienicky čistému zvuku po celou (!) hrací dobu se ale nedal říct ani popel. Z takového standardu po návratu do tuzemska budu slevovat opravdu nerad.

Podobně vymydlené bylo i obecenstvo. Samo o sobě by mi to bylo vcelku putna, kdyby projevilo aspoň náznak většího zaujetí. U prvních hrajících (Entropia) bych se nad tím snad ani nepozastavoval. Byť jsou Olešničtí dříči a puntičkáři každým coulem a nadaní skladatelé k tomu, pódiová prezentace stále zůstává jejich slabinou. Právě díky tomu, jak moc bylo vidět, jak mají své představení brilantně zinscenované.

„Chybějící moment překvapení naše šance na přežití zvýšil pouze nepatrně.“

U Outre už mi odtažitost obecenstva začala být podezřelá. Vokalistovi Andrzeji Nowakovi sice chvíli trvalo, než ze sebe setřásl podezření, že rozervanost jen filmuje, ale pak už byl tenhle vystajlovaný dřevorubec k nezastavení. Stejně jako zbytek kapely. Mohutná, promakaná a i na poměry bezzásadového postblacku velmi osobitá blasfémie. Tuhle tlupu zlosynů z dohledu určitě ztratit nechci.

Ale co to bylo proti černé mši kapucínů z Thaw, jimž úplně stačilo svůj mezimozky pustošící obřad ze Strefy jen zopakovat. Chybějící moment překvapení naše šance na přežití zvýšil pouze nepatrně. Stejně nás smetli. Víc nás ale – a ne právě v nejlepším – dojala chabá odezva zpod pódia. Kratičký aplaus a pak honem rychle domů – to si tihle borci opravdu nezasloužili. Doufám, že se to nebude opakovat.

fotografie: Tomáš Šrejber