Education Parties: klubová noc, které bezmezně věříme
Martin Řeháček a Dan Ligocký se poznali při práci na české mutaci magazínu Vice. Během svého působení zjistili, že je oba neuvěřitelně láká představa uspořádání vlastní série klubových nocí. Slovo dalo slovo, úsilí dalo úsilí, čuch na aktuální interprety dal čuch na aktuální interprety a v Praze se zrodila jedna z nejzajímavějších, nejsvěžejších a nejslibnějších klubových nocí za poslední roky.
Říkají, že jim v organizování této akce pomáhají nabyté zkušenosti. Dan mimo jiné připravuje Cinema Royal, Martin prolezl periodiky jako Xmag, Premiere, Vice.
Co vlastně stálo za vznikem klubové noci Education Parties?
EP jsou sérií akcí, které se snaží představit zajímavé umělce ze zahraničí a vkusně je spojovat s tím nejlepším, co se vyskytuje na domácí nezávislé scéně. Myslíme si, že je tady dost „vzdělaných“ a zvědavých lidí, kteří opravdu sledují hudební trendy za našimi hranicemi, a právě těmto lidem by měly být naše akce určeny. Stejně tak důležité je pro nás oslovovat místní nadšence, kteří mají otevřené oči (a uši) a chtějí poznat něco nového.
Za vznikem EP stála především chuť splnit si pubertální sen a vozit sem jména, která odpovídají našemu vkusu, a taky dokázat lidem okolo, že se i do České republiky dají zvát opravdu aktuální producenti a zpěváci, kteří jsou momentálně na vrcholu, a píše se o nich v mnoha zahraničních hudebních a společenských periodicích (Pitchfork, BBC, Guardian nebo FactMagazine). Velký důraz jsme pak položili i na výběr lokálních muzikantů. Nemáme totiž pocit, že by zde neexistovalo dost zajímavých projektů. Spíš jen nedostávají dost prostoru a těžko se můžou konfrontovat s tím, co se děje venku.
Pod hlavičkou Education Parties se zatím představilo nadžánrové anglické duo Mount Kimbie. Již v sobotu 8. října přijede podmanivý elektronický experimentátor Bibio, 18. listopadu pak britský zpěvák a skladatel Jamie Woon, jehož album „Mirrrorwriting“ patří k objevům britské scény. V rozhovoru zmiňovanými zajímavými lokálními muzikanty, kteří na koncertech rovněž vystupují, byli či budou Subject Lost či dné. Education Parties jsou spjaty s pražským kulturním prostorem Meet Factory.
Spousta lidí říká, že pořádání koncertů u nás je něco jako ruská ruleta s pěti náboji – v šestikomorové pistoli. Proč jste se rozhodli tuto noc spustit?
Bude to znít jako klišé, ale hudba je pro nás dost důležitou součástí života a zároveň něco jako přirozené prostředí, v němž se rádi pohybujeme, takže pořádání hudebních akcí je vlastně jen vyústěním toho, čemu se s oblibou věnujeme. Oba jsme strávili značnou část života v klubech a na festivalech (doma i v zahraničí) a říkali jsme si, že už dozrál čas na to, abychom všechny ty zážitky a zkušenosti zužitkovali a uspořádali vlastní akce. Navíc se domníváme, že by se lidé měli alespoň někdy pokusit zrealizovat své sny a představy. My to teď děláme. Jaké budou následky teprve uvidíme. Na první akci na nás kulka ze zásobníku naštěstí nevyletěla, ale pochybujeme, že se tomu jednou nevyhneme. Našim akcím ale maximálně věříme a v naší činnosti bychom rádi pokračovali co nejdéle.
Podle jakého klíče vybíráte interprety?
Výběr je čistě osobní záležitost. Řídíme se vysloveně naším citem a zveme jen ty interprety, kteří v nás něco zanechali a jejichž hudba nás dlouhodobě oslovuje. A tak to bude i nadále.
Když jste tuto akci zakládali, měli jste nějaký cíl nebo sen, který jste si stanovili či chtěli uskutečnit?
Jasným cílem a snem zároveň bylo dělat akce bez kompromisů s našimi oblíbenými umělci, což se nám podařilo a doufejme, že to tak vydrží.
„Chceme dělat opravdu dobré párty, na kterých se lidé budou cítit dobře a budou se bavit až do rána. Akce typu ‚v 11 hodin konec a potom hned domů‘ nás nebaví.“
Nemůžete prozradit, jaké další interprety máte v hledáčku, a kteří by se teoreticky mohli ukázat v Praze?
Neradi bychom lidi zbytečné dráždili a vábili je na jména, která ještě nemáme potvrzená, takže zatím nic neprozradíme. Na druhou stranu interpreti, které jsme zatím oznámili, leccos napovídají o tom, kam asi směřujeme a co od nás můžete čekat.
Jaké je motto nebo filosofie akce?
Žádným specifickým mottem se nezaštiťujeme a filozofii jsme snad dostatečně rozvedli výše. Zapomněli jsme snad jen na jednu věc: chceme dělat opravdu dobré párty, na kterých se lidé budou cítit dobře a budou se bavit až do rána. Akce typu „v 11 hodin konec a potom hned domů“ nás nebaví.
Myslíte, že by se Praha mohla časem konečně rovnat evropským metropolím jako Berlín nebo Londýn?
Pokud nedojde k nějakému hromadnému stěhování národů, Praha bude stále spíš kulturní periferií druhého řádu, která bude vlivy přebírat se zpožděním ze zahraničí, než aby je sama tvořila. V tomto ohledu jsme realisté a je třeba si uvědomit, že Londýn a Berlín jsou na úplném vrcholu žebříčku a oproti těmhle megapolím je Praha pořád dost malá, což má dost logických konsekvencí. Nic to však nemění na tom, že je to důležitý bod ve středu Evropy s bohatou kulturní minulostí, který má podle všeho jistý potenciál. Záleží pak na nás, kam všechnu tu nahromaděnou energii budeme dál směřovat. My věříme, že lidí, kteří ji uchopí a začnou formovat zajímavým způsobem, bude stále více.
