DROM - Hectop Tour 2012

Slezský očistec
Entropia, Odra, Thaw, DROM
3. září 2012
Wroclaw (Polsko), klub Laki Zaki

Skutečnost, že v době internetu a volného pohybu osob v EU tuzemské kapely stále poměrně řídce vyjíždějí do sousedních zemí, je stejně zarážející jako to, že se po jejich stopách čeští publicisté buď téměř nevydávají, nebo spoléhají na zprávy z druhé ruky.

S fotografem Tomášem Šrejberem to máme z Broumova do Vratislavi blíž než do Prahy, a proto jsme z nouze učinili ctnost a jeli se přesvědčit, jak si mezi polskými kapelami povede liberecký DROM, který tu propagoval nové album „Hectop“, a také se alespoň nakrátko podívat do útrob polského podsvětí.

Vchod do Laki Zaki, dřív Strefy Zero, jsme našli ve dvoře v centru Vratislavi. Na klub přestavěná kotelna pojme na sto duší a pyšní se jak sugestivní atmosférou metalového předpeklí, tak vynikající vzduchotechnikou, díky které se z klubu ani v závěru večera nestal simulátor deštného pralesa. Čtvrt hodiny před oficiálním začátkem ve zpola prázdném klubu zvučila postmetalová Entropia z Olešnice. Byla by začala načas, kdyby se hned nato nevytratila do dvora čekajíc na děvče, které všechny koncerty natáčelo. Kolik českých klubů se může pochlubit podobným servisem?

„Koncert Thaw byl strhujícím zážitkem.“

Během zkoušky se mi Entropia nejevila jako zkušená koncertní kapela a víc jsem jí ukřivdit nemohl. Byť na jejich pódiových kreacích stejně jako na od blacku umouněném postmetalu ještě lpěl pel školometských pouček, kapela pódiovou prezentaci brala se vší vážností. Tou přebila jak vlastní slabší invenci, tak mizerný zvuk. Přesto ji třicetihlavé obecenstvo častovalo pouze vlažnými ovacemi; patrně bylo zvyklé na lepší. Pregnantně to vyjádřil basák Vrablo z DROM: „Jestli tohle byla první kapela, tak to jsme v píči.“

Jiskru naděje pro DROM rozdmýchala domácí O.d.r.a.. Mám pro archaizující sabbathovský metal slabost, ale těžko mohu výkon nespolupracujícího souboru sebestředných individuí nazvat jinak než zklamáním. Vokalista mátožně lomcoval stojanem a sem tam si pro formu odplivl, druhý kytarista škádlil basáka, který na to evidentně nebyl zvědavý, a zbytek skupiny se tvářil, že se ho to netýká. Kapela nebyla v dobrém rozmaru a hleděla si štaci odbýt co nejdřív. Byl to jistě nejslabší set večera.

Jestli někdo hypotetické šance Libereckých zaujmout udusal buldozerem, pak to byl sosnovecký Thaw. Spojením blacku, noisu a post metalu si sice vytrvale koleduje o srovnávání se skupinami Deathspell Omega, Dodecahedron nebo Axis of Perdition, ale uchovává si velkou míru osobitosti. Chcete-li si jeho koncert náležitě vychutnat, nezbude vám než přistoupit na pravidla, která budou namířená proti vám: jestli ostatní kapely během kratičkých přestávek mlčí a ohlašují jen konec setu, Thaw nezastaví a pauzy vyplní hlukem na hranici snesitelnosti; čekáte-li od saxofonu přinejhorším podrážděné kočičí vřískání, dočkáte se místo něj uškvařeného chuchvalce chlupů, ostnatého drátu a dehtu. Koncert Thaw byl strhujícím zážitkem, který si určitě v budoucnosti milerád zopakuji.

„Přírodní jev jménem Thaw otřásl jeho sebedůvěrou, které určitě nepřidalo vytleskávání během zvukové zkoušky.“

Došlo na Vrablova slova. Na publikum DROM nezapůsobili ani cizokrajným původem, ani statutem hlavní hvězdy večera a už vůbec ne barevnými zářivkami podsvícenou bicí soupravou. Přírodní jev jménem Thaw otřásl jeho sebedůvěrou, které určitě nepřidalo vytleskávání během zvukové zkoušky. To poslední, na co byli místní zvědaví, bylo zmatené a upovídané české zvučení. Zatímco ostatní se toho večera zvládli připravit během deseti minut, DROMu to vinou problémů s odposlechem zabralo dvakrát tolik času. I když se pokoušel svůj post metal hrát na polský způsob a víc přitlačil na pilu, dlouhé čekání tím neodčinil. Zprvu nadšené ohlasy záhy ustrnuly v netečný potlesk.

Návštěva klubu Laki Zaki jen potvrdila naše očekávání. Konkurenční tlaky, jimž jsou polské kapely vystaveny, jsou nesrovnatelně tvrdší a očekávání diváků daleko vyšší než v ČR. To, co v tuzemsku patří k tomu nejlepšímu, je s to být v Polsku přinejlepším lehce nadprůměrným. V každém případě je ale správné, že ani to hrstku tuzemských těles neodrazuje od podnikání dalších turné. Když už nic jiného, pořád je to příležitost nabrat neocenitelné zkušenosti.