Cloudeater – Purge

Slibné snění
2013
vlastní náklad
31:51 (9 skladeb)
trip-hop/soul/elektro
http://cloudeatermusic.com

Když objevíte dobrou kapelu dekádu či dvě po jejím rozpadu, jedná se většinou o radostný moment – jako když najdete zapomenutou bankovku v kapse či staré hokejové kartičky na půdě. Je-li ovšem kapela pohřbená čerstvě, člověk se neubrání mírnému pocitu hořkosti.

Na druhou stranu, na troskách zaniknuvších kapel, jež neprorazily naplno, vyrostly často mnohem úspěšnější projekty – a vůbec bych se nedivil, kdyby některý z nich zahrnoval také členy atlantské pětice Cloudeater.

Zejména začínající muzikanti o sobě ve svých biografiích nakecají často všechno možné i nemožné – přeci jen, boj o posluchačovu pozornost je náročný a napíchnout na háček pár návnad v podobě slavnějších vzorů a inspiračních zdrojů většinou nezaškodí, byť protřelejší ryby zatuchlost vycítí. Když jsem si přečetl biografii Cloudeater na Last.fm (přičemž samozřejmě nemám jistotu, že si ji kapela stvořila sama, ale vzhledem k tomu, že profily na sociálních sítích opečovává vskutku pečlivě, asi se s ní minimálně ztotožňuje), málem jsem se rozesmál. Nemůžu ji zde reprodukovat v plném znění, ale jedná se o slátaninu, v níž se objevují jména od Niny Simone a Can po Danger Mouse a Trenta Reznora, smíchanou přesně tak, že jsem po přečtení neměl nejmenší představu o tom, co kapela hraje. Bylo mi ale jasné, že Cloudeater budou buď nedocenění géniové, nebo sebevědomí diletanti. Jak to tak bývá, pravda je uprostřed – nebo tedy spíše ve dvou třetinách.

„‚Purge‘ ze všeho nejvíce připomíná kombinaci pomalejších TV on the Radio a Team Sleep.“

Nakonec jsem se nenechal odradit, návnadu zhltnul – a nelitoval. Byť bych Cloudeater připodobníl zcela k jiným spolkům, jedná se o kapelu, která během čtyř let poměrně aktivního fungování pracovala na svébytném výrazu a prohlubování skladatelských schopností. „Purge“ je v tomto případě jejich dosavadním vrcholem a labutí písní zároveň. Zpěvák Sam Dew, jeden ze zakládajících členů, kapelu v květnu letošního roku opustil a zbytek hudebníků se rozhodl pod stejnou hlavičkou nepokračovat.

„Purge“ ukazuje, jaký příslib se v Cloudeater skrýval. Devítiskladbové album, na jehož mixu se mimo jiné podílel uznávaný hiphopový a elektronický producent Guillermo Scott-Herren aka Prefuse 73, balancuje s jistotou provazochodce mezi alternativou a popem, experimentem a jistotou či elektronikou a rockem.

Základem skladeb na „Purge“ jsou pomalé, triphopově laděné a neurčitým zvukovým oparem prostupující beaty, které jsou postupně oplétány syntezátorovými linkami, samply či patřičně zkreslenou kytarou. Chladnou elektronickou námrazu na okenní tabulce rozpouští svým hlasem Sam Dew, jehož zpěv je soulově hřejivý a introspektivní zároveň. Byť už pánové bohužel novou biografii potřebovat nebudou, mám pocit, že bych jim s ní dokázal píchnout – „Purge“ ze všeho nejvíce připomíná kombinaci pomalejších TV on the Radio a Team Sleep, přičemž od prvních si berou soulový nádech a snahu o mnohovrstevnatost a od druhých zasněnou atmosféru, která dokáže být stejně tak uklidňující, jako naléhavá a vemlouvavá. Příjemné, ale rozhodně ne povrchní.

„Bylo mi jasné, že Cloudeater budou buď nedocenění géniové, nebo sebevědomí diletanti.“

Skladby na „Purge“ jsou očividně skládané a řazené s rozmyslem, tudíž při poslechu nehrozí zívačka ani slyšitelný kvalitativní propad. Byť se singlem stala maličko odpíchnutější píseň „Hollow“, která se skoro dotýká alternativního hiphopu, nejvíc jsem si oblíbil skladbu titulní. Vzdušná, neuspěchaná píseň, vrcholící melodickým refrénem, ve kterém si s Dewem budete „we'll run into the blast head-on“ zpívat již napotřetí. Snad ještě více přímočará a chytlavá je „Lethal“, zatímco v hloubavé a plíživé „Detection“ se již začíná stmívat a osamělý hlas rezonuje prázdným loftem. Jako závěrečný bonus ji navíc Prefuse 73 znova zmixoval do narkotické, takřka droneové podoby.

Byť rozpad Cloudeater není rozhodně příležitostí vhodnou ke rvaní si vlasů a lamentování nad pohaslým géniem, vyplatí se jim věnovat chvíli času – tím spíše, že „Purge“, stejně jako zbytek své diskografie, nabízí za libovolnou cenu ke stažení na Bandcampu.