Brutal Assault Tour 2012

Vítaná mezižánrová třenice
Napalm Death, Hypnos, Brutally Deceased, Needful Things
21. března 2012
Pardubice, Žlutý pes

Turné anglických grindových veteránů po lokálních klubech různých koutů naší republiky není ničím novým. Spíše než otřepané kolečko po zatuchlých rockových putykách jsou tyto zastávky velmi vítaným zpestřením jinak tradičně zábavového a tanečního kulturního programu. Tak jako v pardubickém klubu Žlutý Pes.

Po mém příchodu něco málo minut po ohlášeném začátku se z podia odklízeli a s fanoušky loučili na oficiálních plakátech neavizovaní Needful Things. Poslední řadovka „Tentacles of Influence“ patří mezi mé oblíbené, a proto mi bylo trochu líto, že mi jejich vystoupení uniklo.

Brutally Deceased již docela slušně zaplněnému klubu nabízeli tradičnější podobu death metalu. Přestože zvukař nepouštěl do publika ten nejlepší zvuk, prazvláštní zastřenost a nabubřelost kytar jim vcelku slušela. Staroškolský death s občasnými pichlavými sóly a výlety do vod brutálnější odnože tohoto stylu bavil mnohé přítomné. Našlo se i nemálo takových, kteří si na zahuhlané kytary stěžovali a zvukaře počastovali mnoha hrubými výrazy. Samotná kapela však působila velmi uvolněně – valivé, hutné houpavé riffy, hluboký murmur a čitelné melodie. To, co tradičnímu death metalu velmi sluší, ukázali Brutally Deceased v plné parádě.

Následující Hypnos předvedli o něco propracovanější a, nutno říci, i vyspělejší death metal. V mnoha písních, které ten večer zazněly, šlo jasně číst, že překračují rámec tradičního žánru a obohacují své písně o blackmetalově temnou atmosféru. Bruno s Igorem se během celého setu přirozeně doplňovali jak ve vokálech, tak i v úloze středobodu dění. Extrovertní showman Igor versus uzavřený a výkonu oddaný Bruno. Měli jsme čest s opět velmi silným vokálním projevem, dobře sestaveným setlistem, perfektní instrumentací a hlavně s novinkou z dlouho očekávané desky. Ta, myslím, naznačila, že se bude jednat opět o velmi kvalitní a propracovaný materiál.

„První mihnutí Shana Emburyho na podiu vyvolalo velký aplaus.“

Těžko říci, zda existuje kapela podobného formátu, jako jsou Napalm Death, která by na malém městě dokázala přitáhnout tolik lidí jako právě oni. Neustále mě fascinuje, kolik fanoušků různých žánrů tato legenda spojuje. V publiku se to hemží grindery, pankáči, metalisty a hardcoristy. Kapela si za svou existenci vyzkoušela mnohé a žánrový přesah je v tuto chvíli více než namístě. První mihnutí Shana Emburyho na podiu vyvolalo velký aplaus. Stejně tak po úvodním intru první song z nové desky „Utilitarian“ – neúnavný kotel a stagediving.

Kapela představila zbrusu nový setlist sestavený z novinkových zářezů, rovnoměrně doplňovaný výlety až k samotným počátkům Napalm Death. Frontman Barney mnohé z písní uváděl svými komentáři zabývajícími se širokými tématy od náboženství, přes politiku až po vlastní názorovou sebereflexi. Na prvním místě tu však šlo o muziku samotnou a ta vládla celému večeru. Když bych porovnal různá vystoupení Angličanů, která jsem doposud zhlédl, nemohu říci, které z nich bylo nejlepší. V každém případě se totiž vždy jednalo o maximálně profesionální představení, kterému nechybělo nasazení, nadšení a následný silný zážitek.

Myslím, že podobná turné po lokálních klubech, jaké jedou Napalm Death, mají velký smysl. Pardubická zastávka to dokazovala nejenom vysokou návštěvou, ale i množstvím lidí, kteří jsou ochotni za hudbou cestovat z odlehlejších míst. Doufejme, že se podobné akce budou odehrávat častěji a za podobně pohodové atmosféry.