Black Light Burns – The Moment You Realize You're Going to Fall

Umění pro umění
2012
Rocket Science
68:50 (15 skladeb)
industrial rock
www.blacklightburnsofficial.com

Zatímco na koncertech Limp Bizkit se kytarista Wes Borland maskuje čím dál důmyslněji, u Black Light Burns je tomu naopak. Jako by se i tím snažil všechny přesvědčit, že roky v kapele, která ho proslavila, vlastně hrál na zapřenou a teprve v čele Black Light Burns může být konečně sám sebou.

Přeneseme-li se přes skutečnost, že jeho výstřední převleky, byť díky nim z Limp Bizkit vždycky vyčníval, se dávno spolu s chytlavými riffy staly nedílnou součástí výrazu jeho domovské kapely, po zběžném poslechu „The Moment…“ mu to nelze nevěřit.

Až postupem času vytane na povrch, že aktuální album není svébytným dílem, jen zřetelnějším protikladem tvorby Limp Bizkit než jeho o šest let starší předchůdce „Cruel Melodies“. I jeho základem jsou místo výbušných hiphopových rytmů puristické rokenrolové takty a neurvalé punkové kytary, jež spolu se slogany a vyšinutým vokálem zvolna podléhají eroznímu vlivu Nine Inch Nails, aniž by se na takto rozrušeném podloží dařilo něčemu, co by vzrůstem předčilo lišejník.

„Myšlenkovou vyprázdněnost alba jen zdůrazňuje hodinu přesahující stopáž.“

Přesto Black Light Burns i nadále respektují písňovou strukturu, obestřeli ji však mlžným oparem zefektovaných vyhrávek a smyček tak hustým, aby vzbudil zdání nevšedního zážitku, a dostatečně průzračným, aby deska byla snobským obecenstvem vlídně přijata.

Myšlenkovou vyprázdněnost alba však jen zdůrazňuje hodinu přesahující stopáž a nedaří se ji zastřít ani dvěma krátkými filmy Agaty Alexander k úvodní a závěrečné skladbě, které sice formálně odkazují na hořko-sladko-kyselé vize Davida Lynche, chybí jim však jeho nepředvídatelnost.

Proto ani po vydání „The Moment...“ nepřestali být Black Light Burns pro běžné posluchače těžko stravitelnými a pro znalce fušéry vynalézajícími vynalezené. Nelze jim upřít chvályhodnou snahu netěžit z úspěchu původního Borlandova působiště, své bytí však nemohou založit jen na vymezování se vůči jiné kapele. Jakmile toto pochopí a začnou uvažovat skutečně svobodně, věřím, že se od nich ještě dočkáme velkých věcí.