Benea Reach – Possessions | Extol – Extol

O dvou bratrech a duchu doby
2013
Spinefarm Records | Indie Recordings
50:09 (11 skladeb) | 46:07 (10 skladeb)
posthardcore/mathcore | progresivní metal
www.beneareach.com | www.extolofficial.com

Bratři Christer a Peter Espevollovi spolu ještě jako puberťáci v roce 1993 založili kapelu Extol a byť se po deseti letech jejich cesty rozešly a Christer se přidal k rodícím se Benea Reach, vzdor odlišnému stylovému i personálnímu vývoji jsou si obě kapely stále blízké jak obtížnou zařaditelností, tak tím, že po dlouhých letech nečinnosti vydávají dlouhohrající alba.

Spojují je i ohlasy cizích písní; zatímco Benea Reach neriskovali a pouze svůj osobitý styl osvěžili lehkým závanem moderny, Extol se i tentokrát ke své tvorbě snaží přistupovat jinak. Kdo tím víc získal a kdo ztratil?

Benea Reach – Possessions

Jako první se v závěru letošního března připomnělo sexteto z Osla, dlužno podotknout, že už bez Christera Espevolla, jenž kapelu opustil v roce 2011, díky čemuž se zdržely i práce na „Possessions.“ Benea Reach ale zjevně nestojí na jediné osobnosti a pracují jako skupina v pravém slova smyslu.

Jejich výraz proto doznal určitých, byť venkoncem spíše kosmetických proměn. Norové sice hrubou zkratkovitou malbu riffů podrápanou posthardcorovými vyhrávkami technicky zdokonalili a ještě víc ji zjemnili melodickými linkami, nápěvy a nánosy elektroniky a ženských zpěvů, ale na její podstatě tím těžko něco změnili, když výsledný tvar a rytmus jejich obrazu udávalo i tentokrát totéž zkroucené plátno.

Benea Reach zkrátka vytvořili jen vyspělejší, současnější a výpravnější kultivar osobité organické fúze podrážděných kytar, kostrbatých bicích a sladkokyselých refrénům, vzniklý už před deseti lety při skládání materiálu pro debutové EP „Pandemonium“. Ačkoliv by se na tomto místě nabízelo Nory vyplísnit za to, že podobně jako tuzemští The.Switch nebo Rattle Bucket působí dojmem, že si pod modernizací představují pošilhávání do karet trancecoreových Enter Shikari – dost je to cítit zvláště z roztržité „Mountain“ nebo tklivé „Desolate“ – neudělám to z několika důvodů.

Jednak nezávisle na této krátkodeché britské senzaci roku 2010 Benea Reach s elektronikou pracovali už před šesti lety, a tudíž bych spíš uvažoval o přirozeném důsledku jejich vývoje, a i kdyby to tak nebylo, potom si dali velký pozor, aby se nepodřekli. Buď jak buď použitý arzenál nových pazvuků s duchem „Possessions“ souzní skvěle, aniž by přitom zatuchal nepatřičností, neřkuli eklektičností.

Benea Reach prostě vsadili na jistotu, a ačkoliv se přes albem „Alleviat“ vysoko posazenou laťku nepřenesli plavným skokem šelmy, spíš ji lízli hýžděmi, natočili návratové album, za než se určitě nemusejí stydět. Pokud se jim tenhle výkon podaří za pár let zopakovat, nebudu mít námitek.

hodnocení: 7/10

Extol – Extol

Také Extol, kteří svou novinku uvedli na trh v druhé půli června, mohou čelit nařčením, že se chlubí cizím peřím, ale podobně jako u Benea Reach, se i v jejich případě nejspíš zůstane pouze u dohadů.

Kapela vzala v potaz, že držet krok s dobou znamená přísahat na insignie djentlemanů z Bratrstva Svobodných Betonářů a z přebuzených sedmistrunek, bicí a kláves vyluzovat křivolaké pletence pazvuků, ale nikterak jim to nebrání v tom si řádová dogmata vykládat způsobem, z něhož by se i velmistrům z Vildhjarty točila hlava.

Není divu, od kapely, která se mění doslova s každým albem, sice bylo na místě čekat nečekané, ale výsledek patrně překvapil úplně všechny. Extol totiž vykročili dvěma směry naráz, nezůstali stát na místě a ještě se k tomu objevili úplně jinde.

Jinak řečeno, z předposledního alba, éterického „Blueprint Dives“, se zachovala pouze potřeba kapely skládat složité čím dál jednodušeji. Místo něj Extol vzkřísili ducha surového „Undeceived“ a ujařmili ho pod vládou kytar s nadpočetnými strunami. A byť se to příčí zdravému rozumu, výsledný produkt je ještě nepřístupnější než kterýkoliv z jeho předchůdců a přitom prostý falší jalového sentimentu a odlidštěné akademické estetiky. Jako by pro ně jedinými platnými zákony byly jen postuláty obecné teorie relativity...

Tak či onak, Extol nebylo shůry dáno předjímat hudební vývoj na desetiletí dopředu nebo vztyčovat milníky s životností egyptských pyramid, „jen“ důmyslně aktualizovat jejich jedinečný metal. Možná to není mnoho, ale určitě to není málo.

hodnocení: 7/10