Anketa: Morbivod, Evi z Lealoo a Kverd o hudebnících a politice

Anketní otázka: „Měli by být hudebníci tázáni na politiku?“

Politika dostává v médiích více a více prostoru. Jsme tak častěji svědky, jak se k ní vyjadřují i hudebníci, jejichž hlas se coby hlas veřejně známých osob může nést hodně daleko. Vztah mezi politikou a umělci je ale málokdy jednoznačný, proto se tří vybraných ptáme, zda by na ni vůbec měli být tázáni.

Morbivod, osobnost českého metalového undergroundu, tvůrce či spolutvůrce rozličných světů dnes už pomalu zásadních kapel Trollech, Stíny Plamenů, Umbrtka a War for War.
Spíše bych se hudebníků ptal na jejich sny a co je vede k tvorbě. Vyzvídání politických postojů vnímám spíše jako obtížné, a když pak dotyčný řekne něco, co se mi příčí, váhám i nad hodnotou jeho hudby. Není to z mé strany možná správný přístup, ale k hudebníkům si vytvářím vztah na základě uměleckých dojmů, a tam je politika na obtíž, tak ani jejich názory nehledám.
Výjimku možná tvoří ti, kteří právě na politickém tématu svou tvorbu staví, tam je pak na místě se jich na to ptát, ale takoví mě nezajímají vůbec. Politické postoje mě zajímají výhradně u politiků samotných, u umělců libovolného zaměření ne.

Evi z Lealoo, zpěvačka pražské elektronicko triphopové kapely Lealoo, jedné z nejnadějnějších kapel tuzemské alternativní scény, která se mimo jiné objevila na festivalu Next Wave, německém WGT a také v mnoha zahraničních rádiích.
Kdokoliv přece může být tázán na cokoliv, pokud existuje tazatel, kterého zajímá odpověď. Spíš myslím, že otázka by měla znít, zda je hudebník nějak zvlášť erudován k tomu, aby o politice mluvil, respektive aby byl jeho názor prezentován jako vzor ostatním. Hudebník má s politikou pramalé, ne-li žádné zkušenosti. Je to jako řídit se radami katolického kněze v sexuálním životě. Samozřejmě se kněze ptát můžeme, kněz nám může odpovědět a my se jeho názorem můžeme nechat ovlivnit… Anebo nemusíme, každý ať si zváží.
A vůbec, měli by být hudebníci tázáni na to, jestli by měli být hudebníci tázáni na politiku? A měli by odpovídat? A měl by někdo jejich odpovědi číst? A měl by je brát vážně? Nemělo by větší smysl „brnk brnk, drnk, tuc, tuc tuc, duch… brnk brnk brnk“ – nová Lealoo písnička?

Kverd, frontman postblackových Heiden, držitelů Anděla v kategorii „Hard & heavy“ v roce 2011 za album „Dolores“.
Stejně jako všichni ostatní lidi, to jest za předpokladu, že právě jejich názor kohosi zajímá. Problém trochu je, že asi tak jako pan Jandák ví s prominutím úplný nic o tom, co je anebo není kultura, já zas vím kulový o daňový reformě. Někdo další ví, kdo založil Beatles, a jinej zas, co je Paul Speckmann. Chci říct, každej je zkrátka kovanej v tom, co je mu blízký. Možnost vyjádřit se bych ale nechtěl upírat nikomu. U muzikantů je to ožehavější v tom smyslu, že svým postojem nebo konáním můžou ovlivnit víc lidí. Tam už to v mý hlavě trochu skřípe – kde jsou ty meze tvrzení, a kde už to začíná být nástroj?
Mám za to, že hudba by neměla být politickou štětkou, alespoň teda v mým hodnotovým žebříčku ne. Na to si jí cením příliš. Hodně lidí to určitě vidí jinak, ale pro mě to zkrátka je sázka na svědomí. To u lidí nebejvá dobrý. Jenže takhle přece ta otázka nezněla, ne? Tak se prostě spokojme s mým: „Jo, ta možnost by tu být měla, každej ji přece může odmítnout ve chvíli, kdy se mu to začne eklovat.“

Čtěte druhý díl ankety, tentokrát s (nejen hudebními) novináři.