Airbag – All Rights Removed

Norská pokora
2011
Karisma Records
50:00 (6 skladeb)
prog rock
www.airbagsound.com

Co se týče norských hudebníků, měl jsem vždy za to, že zajímavé věci se dějí pouze na tamní blackové a jazzové scéně. Čtveřice s netypickým jménem Airbag tuto domněnku nejenže vyvrací, ale zároveň dává na vědomí, že s tamní progrockovou scénou je nutno počítat.

Nejsou to jenom Airbag, ale kupříkladu i jejich kolegové Phideaux, kteří vydali v roce 2011 desku, která dosahuje kvalit a hodnocení, s nimiž bez problémů dosáhnou na nejvyšší příčky všech pomyslných žebříčků. Podstatná však nejsou hodnocení, ale hudba samotná a ta je v případě Airbag mnohem zajímavější.

Během prvních poslechů jsem velmi snadno podléhal pocitu, že se jedná o kytarovku typu Coldplay, která vcelku šikovně vkládá do svých písní melancholické pocity a oproti zmiňovaným Angličanům se místo prvoplánových melodií snaží o hudebně propracovanější sdělení. Tento dojem však s čím dál častějšími poslechy docela vyprchal. Stejně jako písně samotné, jsem i já při jejich poslechu prošel evolucí a výsledek je ten, že jediné, co mě vracelo ze snivých výšin zpět na zem, byly rádoby drsné riffy – přesně takové, kvůli kterým jsem chtěl při naší společné seznamovačce Airbag bez váhání vypínat.

„Pokud se Norové chtějí udržet na pozici, na kterou se vlastní pílí dostali, musí zákonitě následovat další krok vpřed.“

Svým projevem se Norové hodně blíží britským veličinám typu Porcupine Tree či Marillion, avšak ze svých zdrojů vyzobávají tak akorát, aby zůstali snadno rozpoznatelnými, pročež jsem vůči pokorným Airbag možná až příliš rezervovaný. Neměl bych být. Jsou totiž natolik přirození, že berlička v podobě přirovnání k jejich předchůdcům slouží v tomto případě jako nápověda pro ty, kteří mají rádi, jakým způsobem na hudbu nahlížejí zmiňovaní ostrované.

Airbag na svém druhém albu urazili oproti debutu velký kus cesty. „All Rights Removed“ má zcela jasnou tvář a jen těžko na ní hledat slabá místa. Snad bych jen uvítal trochu více snahy o experiment. Těžko říct, zda se ho v budoucnu dočkám, ale nejen při myšlenkách na posun od první desky jsem optimistou. „All Rights Removed“ je hudebně natolik osobitá, že pokud se Norové chtějí udržet na pozici, na kterou se vlastní pílí dostali, a kde jsou oslavováni, musí zákonitě následovat další krok vpřed. Ale pokud se tak nestane, asi bych se s tím taky vyrovnal. „All Rights Removed“ je totiž natolik dobrá, abych se k ní s radostí vracel.