Perex obrázek

The.Switch

Název

The.Switch

Infobox

hosté: Pitbull Diesel, Astronaut on a Cloud, Corposant
21. dubna 2012
Brno, Melodka

Hodnocení

7 / 10

Nadpis

Není hvězda jako hvězda

Perex text

„Kdo je tady hvězda,“ ptal jsem se sám sebe při pátečním pobytu v Melodce. Tam přijela oblažit brněnské diváky pražská ikona post(emo/hard)coru The.Switch. Jako hlavní partneři tohoto vystoupení s Pitbull Diesel společně pozvali Corposant a začínající Astronaut on a Cloud.

Text

Že budou The.Switch (zahráli třetí v pořadí) tahákem večera, mi bylo jasné, přiznám se, až ve chvíli, kdy se jinak poloprázdný sál zaplnil a drtivá většina diváků propadla „emocemi nabité“ show. Melodické linky kytar doplňovaly srdceryvné pěvecké etudy frontmana s občasnými výbuchy v growl-řevné tvrdší pasáže, při nichž se vlivem diváckého hemžení celá budova div ne otřásala v základech. Parádní zvuk celý set jenom podtrhl a všeobecné nadšení bylo odměněno přídavkem.

Asi takto mohli vidět vystoupení The.Switch fanoušci, jichž byla většina. Já to vnímal jinak: surovost riffů zřejmě odešla spolu s léty hraní a podobně i hudební nevypočitatelnost, jakou v ten večer předvedli například Corposant či Astronaut on a Cloud. Podobně jako nerozumím produkci Insanie, ani hlubokomyslné texty těchto srdíčkových Pražanů mě nezaujaly. Snad to byla přehršel patetické, zhrzené romantiky, která mi zastřela ideje těchto bezesporu zručných hudebníků.

„Jindy se zase vydal zapět mezi diváky do zadní části klubu, čímž zaujal zůstavší většinu diváků.“

Tento pro mne nejslabší článek večera napravily zbylé tři party. Pitbull Diesel svou jasnozřivou koncepcí thrash/death-coru, „Astronauti“ větším odhodláním a dalším rozpracováním té hrstky písní, co doposavad vytvořili, a Corposant mimo vše uvedené ještě bezprostředním přístupem k publiku.

Večer zahájil Astronaut on a Cloud, který od posledního vystoupení kvůli lepším pěveckým podmínkám přeladil do céčkové tóniny a ukázalo se, že to byl tah správným směrem. Jak zpěv Kuřete více vynikl, působil celkový projev ještě silněji než nedávno na Easter Core Massacre. Na tomto dojmu se patrně podepsala i lépe kamuflovaná tréma. Kluci působili o poznání více v pohodě a odvážněji než posledně v Muzaku a připadlo mi, že i oni sami se víc svou produkcí baví. Spolu s přeladěním zřetelněji vykrystalizoval crossoverový „core-záměr“, kterým se chtějí dál ubírat.

Na podobné vlně jako Astronaut zapůsobil i Corposant. Ač hráli na závěr, svým „nekonzistentním“ rytmickým uchopením hudby přilákali k pódiu koho mohli, i když dobrá polovina diváků již z Melodky odešla. Vokalista se zjevně vřelým vztahem ke grindu obdobně jako Kuře s rozsáhlou hlasovou variabilitou nejprve otestoval místní nadšení, po němž následovalo několik skoků na hemžící se ruce pod pódiem. Jindy se zase vydal zapět do zadní části klubu, čímž zaujal zůstavší většinu diváků. Po melodické stránce zahráli obdobně jako Astronaut. Oproti nim u Corposant jeden z kytaristů vede čisté vokály a druhý řevné pasáže. Přítomné zprvu uchlácholily líbivé melodické party, aby je následně rozčesávaly energické vpády úderných riffů kytar spolu s rytmickými změnami. Skutečně pěkná show.

„Už od začátku jsem měl podezření na infikovanost tvorby Pitbull Diesel dílem Sepultury devadesátých let.“

Zvláštní místo večera patřilo Pitbull Diesel. Přiznám se, že jsem s nimi dosud neměl možnost se setkat, a o to víc jsem byl překvapen, když na pódiu vstoupil „Bono Vox“ a spustil thrash-deathovou smršť. Dvěma řvanými, doplňujícími se growly přivedli Pitbull Diesel ke vzniku první mosh večera, jenž nejživelněji propukl při finálních Corposant. Už od začátku jsem měl podezření na infikovanost tvorby Pitbull Diesel dílem Sepultury devadesátých let, jen u Pitbull tolik v hlasitosti nedominovaly bubny, což si myslím, že je škoda. Chlapíci do setu skočili rovnýma nohama a příznačně svému jménu na sebe strhli veškerou pozornost. Na závěr, kdy zazněl cover „Territory“, se potvrdilo i původní podezření z nákazy.

Celý večer může určitě dostat nálepku výborné akce, přestože vynikající zvuk byl darován hlavně The.Switch a dost často se u dalších skupin utopený vokál lovil marně. I tak nakonec každý z interpretů zanechal silný zážitek a představil se ve svém nejlepším světle.

fotografie: Michaela Palušová

23.04.2012 Martin Bartoš

Obrázky vpravo

The.Switch