Somnus Aeternus | Minority Sound

Špatný rok pro dobré desky?
2012
Solitude Production | MetalGate Records
47:32 (10 skladeb) | 36:02 (8 skladeb)
doom/death | industrial/cyber metal
http://somnusaeternus.cz/cs | www.minoritysound.com

Tradičnějším podobám metalu se na Aardvarku čas od času věnujeme, zvláště pokud mohou připoutat zájem ke kapelám, které v sobě mají dostatečnou dávku osobitosti, byť často (částečně) skrytou pod nánosem žánrových zvyklostí. Jako tentokrát.

Somnus Aeternus – On the Shores of Oblivion

Somnus Aeternus se označují za doommetalovou kapelu, „On the Shores of Oblivion“ je ale malinko svižnější než typické žánrové nahrávky, o deathových vlivech nemluvě. Na zařazení ovšem tolik nezáleží, potěší se jím dost pravděpodobně posluchač jakékoli metalové odnože, neboť nejde o nic vyhroceného. Když budeme brát v úvahu, že jde o debut, nelze nalézt vážnější nedostatky – deska sice nijak neohromí, ale uspokojí a zaujme natolik, abychom Somnus Aeternus brali vážně.
Škoda jen, že dovedou být na jednu stranu velmi současní – nabízí album v digitální podobě hned na několika serverech a jejich web se skvěje všemožnými ikonami sociálních sítí, na druhou stranu si na přebal dají něco, co vypadá jako ilustrace z táborové kroniky a přidají ještě gotický font. Jsou špičkoví hudebníci hrající docela vypiplanou muziku se slušným kusem atmosféry, ale už trochu zaprášenou. Méně konzervativního metalu po všech stránkách by z mého pohledu hodně pomohlo.
Tak či tak, slušná alba tuzemských kapel obvykle vyfasují sedm z deseti a závěrečnou větičku „uvidíme, co předvedou příště“, čímž recenzent zakrývá, že se nudil. U onoho hodnocení a zvědavosti na další počiny zůstávám, nikoli ovšem z alibismu, ale čistě proto, že SA umí. Jen by jim víc slušelo, kdyby tolik nekoukali do minulosti a zkusili přijít s vlastním pohledem.

hodnocení: 7/10

„Dva roky od vydání prvotiny jsou na albu citelně znát.“

Minority Sound – The Explorer

Míšení elektroniky s metalem prozatím nepatří mezi ty z u nás nejčastěji hraných žánrů. O to pozitivněji pak vyzní, pokud si této tvorby všimnou i zahraniční (ač internetová) média a dokáží ji ocenit, jako se tomu stalo v případě Minority Sound a výročních cen magazínu Metalstorm.net.
„The Explorer“ se může pyšnit lehce přístupným materiálem, který se příjemně poslouchá, dobře pamatuje a především bezproblémově plyne. Ve společnosti světových ikon žánru, za které lze považovat třeba Mnemic či částečně i Fear Factory, by se kapela jako support jistě neztratila, což se bohužel o obvykle užívaných předkapelách říci nedá. I sám Burton C. Bell, až mu někdo prozradí, že na to živě už skutečně nemá, by mohl v Alešovi najít svou případnou náhradu.
Druhé album pražských Minority Sound v první řadě potěší originálním a velice zdařilým zvukem a produkcí, na čemž má mimo jiné velkou zásluhu také kytarista a počítačový guru kapely Otus Hobst. Ten se postaral i o programming samplů, které chvilkami evokují například dřívější tvorbu Combichrist.
Dva roky od vydání prvotiny jsou na albu citelně znát, péči o skládaný a nahrávaný materiál nelze kapele upřít a jedinou smůlou tak pro „The Explorer“ je, že vyšla zrovna v loňském roce, kdy byla konkurence kvalitních nahrávek skutečně značná a Minority Sound tak zůstávají v mírném stínů svých kolegů a přátel, což tomuto albu však v žádném případě neubírá na kvalitě či zdařilosti. Zmíněná nominace v elektrometalové kategorii však může kapelu zvýraznit za hranicemi, kde by paradoxně jejich deska mohla upoutat více.

hodnocení: 7/10