Recenze

Maserati do naha. Obnažit hudbu na kost a pak znovu přikládat maso a napouštět ho krví. Získáte tak na přehlednosti a svou hudbu doženete do jednoduché dokonalosti. Když se říká, že v právě v ní je síla, „Rehumanizer“ je jeden z důkazů, že to platí.

„Jen malej tvor a tahle hudba“, řval před osmi lety epochální Aran na epochálním albu kapely, která se rozhodně nejmenovala Gé-en-ú, neboť byla pakoněm.

O deskách Ryojiho Ikedy se občas říká, že pokud jste slyšeli jednu, nemusíte se obtěžovat s dalšími. Jejich nátura by tomu mohla dávat zapravdu, mnohem silnější je ale dojem, že vize, v nichž japonský umělec materializuje data, která nás obklopují, nelze odbýt takto zjednodušujícím tvrzením. Hudba je navíc tou součástí jeho tvorby, kterou lze nejsnáze a bezztrátově přenést do domácího prostředí.

Nevzniká u nás mnoho kapel, které si svou tvorbou nepřímo říkají o pozornost dalece přesahující česko-slovenské teritorium. V Brně sídlící Slováci Inheritance jsou ovšem jedním z nejslibnějších adeptů na důstojně reprezentující exportní materiál.

Není třeba chrlit desky v překotném tempu, jak s oblibou činí například agrorockeři typu Alkeholu, Harleje či Škworu. Mnohem lepší je nic neuspěchat a jednou za mnoho let přijít s něčím, pod co se pak celá kapela může nejen podepsat, ale také se tím právem chlubit.

Reporty

Přátelé až na prvním místě
Memento homo, quia pulvis es et in pulverem reverteris
Punk Punk Mystika
Punk Punk Mystika