Recenze

Pokud dokáže něco spojit dva malé černé vinylové kotouče, může to být nejen zcela obvyklý faktor, že oba byly realizovány v přízemí české tvrdé hudby, ale taktéž skutečnost, že oba nahrál Dan Šatra v loňském roce ve svém vlastním studiu Stereo Mysterio.

Na školách bývávaly televizory Orava a videorekordéry Daewoo. Učitelé na nich pouštěli vzdělávací filmy a pořady. Možná si pamatujete ty z chemie, kde na šedém pozadí čísi ruce přelévaly jednu tekutinu do druhé, pak míchaly a míchaly, až tekutina změnila barvu, objevil se vzorec a děti hned věděly, co je ve světě čeká. Vše uzavíralo sdělení typu „Schváleno MŠMT, vyrobeno 1992“. Nebo tak nějak.

Collapse under the Empire se v recenzích na Aardvarku neobjevují prvně. Album „Sacrifice & Isolation“ je totiž druhou polovinou konceptuálního diptychu, který otevřelo v roce 2012 album „Shoulders & Giants“. Po dvou letech tedy příběh končí, jak se však za tu dobu proměnila hudba? Navazuje plynule na předchozí alba nebo došlo ke zlomu a odklonu k něčemu novému?

Vzpomínám na scénu z „Vymítače ďábla“, ve které Regan prohodí repliku: „Já tam umřu!“ S naprosto stejným pocitem servírují United Nations úvodní „Serious Business“. V celém tom zatraceném a strhujícím chaosu navíc jeden z kytarových motivů připomíná „Fantoma opery“. Proč by, sakra, Lloyd Webber nemohl dělat powerviolence? Nevzpomínám si, kdy mi úvodní track zasadil tak dobře mířený direkt.

Když jsem poprvé slyšel dlouhohrající debut „The Sun Dogs“ sedmi statečných z kapely Rose Windows, rozhodně jsem netipoval, že jejich domovinou bude zamračený, deštivý, grungem a indie folkem něžných dřevorubců proslulý Seattle.

Reporty

Tancuj, bluj, vykrúcaj
Jak na Nový rok aneb Tři a jeden
Tak po celý rok!
Mlhami zavřených očí