Recenze

Níže uvedené počiny vznikly či vyšly převážně v době, kdy přírodě dominoval sníh a led, zima a mráz, přesto svým potenciálem mají blíže k právě probíhajícímu období jarního rozpuku. Nenabízejí sice nic převratného, v rámci obou formací však prokazují mírné zlepšení.

Už sólový debut Vladimira 518 „Gorila vs. Architekt“ považuju za jednu z nejlepších desek českýho rapu vůbec, určitě alespoň v roce jeho vydání. Vladimír přišel s naprosto odzbrojující kolekcí tracků, postavených na výborných beatech a ještě o trochu lepších textech.

Vsadím se, že je všichni znáte, taková ta malá všední déjà vu. Debutovka frankofonních Kanaďanů Hôtel Morphée jako by byla soundtrackem k něčemu, co se ještě nestalo, i když máte silný pocit, že takhle už jste to jednou prožili. Ať už si pod žánrem moderního indie folku představíte cokoliv, tuhle hudbu si troufám označit lehce bizarním souslovím „hravá temnota“.

Michal Husák se pustil do poslechu dvou vyzrálých až mazáckých kapel a zjišťuje, že oběma léta práce prospívají, i když nejsou nositeli invencí.

Na nové album Jamese Blakea jsem se začal těšit po poslechu dvou poměrně odlišných singlů. Zatímco „Retrograde“ navazuje svou subtilností na to nejlepší z jeho debutu, „Digital Lion“ vygraduje až v hypnotický tribal house. Přestože mě první ochutnávky navnadily k dalšímu poslechu, obával jsem se, že nebudou fungovat pohromadě. Moje obavy se nenaplnily, i tak mě ale „Overgrown“ poněkud zklamalo.

Reporty

Rockové africké rytmy
Kryptický kazatel v Divadle hudby
Ráz na říz

Koncerty

22.12.2014 20:00
29.12.2014 20:00
17.01.2015 19:30
13.02.2015 20:00
20.02.2015 19:00