Recenze

Je otázka, zda vlastní terapie a procházení nejhlubšími vrstvami bolesti mohou posloužit jako ozdravný proces i pro ostatní. Nejspíše ano, když si pocity sednou frekvenčně a hudebně – což by ovšem v konkrétním případě mohlo činit potíže i běžnému příznivci coreových žánrů, a to dokonce i znalcům dřívější kapely lídra Tomase Liljedahla, veteránů severské scény Breach.

Manželská dvojice Josh a Jysi z kalifornského Fresna ukazuje, jak pocitově harmonická a intimní může být muzika, když se na ní společně podílí dokonale spřízněné duše. Podle všeho jim to spolu klape náramně, alespoň jejich hudba to napovídá.

Tihle chlápci jsou považováni za přední evropské metalové vizionáře a tady máte několik důvodů proč. Předně se nesnaží za každou cenu drát do popředí zájmu, i když hudebně i lidsky jsou maximálně na výši. Jejich extravagantní brutální muzika garantuje také mnoho přemýšlivých a emotivních minut. Nic to však nemění na tom, že písně těchto Francouzů představují ztělesněné hudební zlo.

Rozmáchlé atmosféry. Na ty vsází obě jména. První k náladové gradaci nepotřebuje ani vokál, u druhých naopak zpěv dramatické okamžiky silně dokresluje. Společné však mají hravé kytary. Ty milují bez rozdílu oba dnes zúčastnění.

Ne každá dobrá kapela má na čele napsáno, že udělala skvělou desku. Musíte chvíli hledat, stejně jako v jejich hudbě. To se mi přesně stalo se Sundays on Clarendon Road a jejich EP. Výsledek je vynikající.

Reporty

Co grinder, to unikát
Výtečná francouzská vína
Manifest za lepší svět
„Máme čtyři minuty, to je spousta času!“
Rychle a zběsile po jedenácté

Koncerty

26.07.2014 20:00
29.07.2014 20:00
30.07.2014 20:00
30.07.2014 20:00
01.08.2014 12:00