Recenze

Chce se říct, že nové dílo Mono přichází v dobrý čas. Plískanice, zima, tma a smutně se tvářící lidé jsou pro poslech smutné hudby nejlepší možnou kulisou. Ale není to ani potřeba. I kdybyste se při poslechu dozvěděli o narození potomka, výhře v loterii nebo vás zamkli v cukrárně, nechali byste všechno – děcko, prachy i větrníky – vlastnímu osudu a jen byste se sluchátky koukali do prázdna.

Dva roky po albu „The Seer“ nakládají Michael Gira a spol. posluchačům na záda další kládu a dávají jim dvě hodiny na zápas s ní. Swans rozhodně nejsou kapelou, o níž by se dalo uvažovat v intencích soutěží o nejlepší alba. Příjemnější je pozorovat s lehkého odstupu – a snad i s lehkým nevěřícným obdivem – jejich počínání.

Tisková zpráva k debutu dua Monikino kino zdůrazňuje, že zde – možná oproti očekávání – stojí za hudbou filmařka Monika Midriaková, zatímco člen Midi lidí Petr Marek dodává texty. Ve slovenštině. Poznámka je to důležitá, kapela se ale nežádoucího nánosu obliby Midi lidí bát nemusí. Na to jsou „Prázdniny“ až příliš osobité. A důležitější než muzikanti jsou nakonec protagonisté povědomého příběhu.

Po několika kompilacích, demáčích a splitkách přichází scénou milovaní Remek konečně i s takříkajíc dospělou deskou, tedy s dlouhohrající dvanáctipalcovou nahrávkou. Nahráli ji již tradičně u Bluma z Gattaky a současně tak utvořili i manifest svobodné DIY punk/hc scény, veganství, rovnosti a pospolitosti na cestě za vyššími cíli.

V oblasti hutných kytar se pohybující splitko je zároveň čtvrtým albem podpořeným s těmito stránkami spjatým labelem Naše desky. Nejen to je ale důvodem, proč jsme se na něj podívali opravdu do hloubky, místy až encyklopedické. Čtěte o hudbě temné až k bezvýchodnosti. A hlavně ji slyšte.

Reporty

Rockové africké rytmy
Kryptický kazatel v Divadle hudby
Ráz na říz

Koncerty

22.12.2014 20:00
29.12.2014 20:00
17.01.2015 19:30
13.02.2015 20:00
20.02.2015 19:00