Recenze

Už svými minulými dvěma alby naznačili, že není vhodné je pomíjet, jenže teprve tímto loňským zápisem jejich tvorba konečně trochu výrazněji prokoukla.

Pražské The Fialky sice doposud příliš mnoho desek nevydaly, přesto se po patnácti letech existence odhodlaly k sestavení průřezové kompilace dosavadní tvorby.

Přestože předloni po nekonečných dvaceti letech hlukového terorismu konečně uzavřeli své konání, vedle haldy vydaného materiálu po sobě naneštěstí zanechali také mnoho zatím nevydaného, který se proto žel stává nekonečným zdrojem dalších artefaktů.

Už je tomu deset let, co Stuart Staples resuscitoval odpočívající Tindersticks. Ti od té doby posluchače pravidelně zásobují jak novými studiovými deskami a záznamy koncertů, tak dalšími hudebními projekty.

Jsou kapely, u nichž lze s téměř stoprocentní jistotou předpokládat, ať už v kladném nebo záporném smyslu, jaké bude jejich každé další album. „Panoptikaria“ sice naštěstí patří do té lepší kategorie, přesto by mnozí posluchači raději uvítali, kdyby se v tomto případě a při zachování tradiční kvality ona jistota proměnila v moment překvapení.