Recenze

Rožnovští Uštkni znějí jako ten nejlogičtější možný důsledek odvěkých vývojových tendencí naprosto specifické lokální scény, vytvořené hlavně okolo kapel Complicité Candide, Innoxia Corpora a Telefon, potažmo veškerého dění kolem proslulého klubu Vrah.

Když Bruno – mužská polovina lomozícího dua OvO – odpovídal do naší ankety o tom nejlepším z minulého roku v hudbě, neopomněl podtrhnout pulsující dění na scéně jeho rodné Itálie. A je dosti pravděpodobné, že tím podcenil i některé z vás, protože jména jako Mombu, Ufomammut, ale i kapely navazující na psychedelii kapel jako Goblin, nemálo rezonují i u nás.

Staer jsou trojice ze Stavangeru, kterou lze přirovnat ke svůdníkovi v hodně rozedraném kabátě. Vábivost jejich hudby je značná, vhodnou partií však nejsou pro každého. O to více jim podlehnou vyznavači špinavé a živelné kytarové hudby, ale i improvizace či „jazzově“ nasekaného math rocku. Leccos prozradí už to, že nedávné turné absolvovali po boku Child Abuse.

Český gotický rock dlouhá léta působil dojmem, že zde sice existuje jistá legenda, ale za ní dlouhé nic, následované téměř ničím. Především v posledních letech se však proti tomuto konstatování objevily známky vzpoury, z nichž zvláště jedna dosáhla většího ohlasu.

Bratrstvo Luny jsou „trubadúry gotického rocku“ formovaní dvěma klíčovými členy a několika málo hosty, kteří se již předchozím albem „Goethit“ zařadili mezi viditelné pojmy jinak spíše nepočetné scény českého gotického rocku. Tu dokonce výrazně překračují, protože podobně jako v případě XIII. století se část jejich posluchačů rekrutuje z běžných rockerů či metalistů.

Reporty