Recenze

Martin Bartoš a Jan Hamerský nad deskou „Hierofánia“, kterou slovenští Algor vydali loni, deset let po debutu „Úder pohanského hnevu“, těžko nacházeli společnou řeč. Zatímco Martin, který kolegovi hned na úvod uštědřil krátkou přednášku z religionistiky, v Algor viděl velký příslib do budoucna, Jan jeho nadšení moc nesdílel. Čtěte dále.

Roku 1920 vydal Romain Rolland novelu „Petr a Lucie“. Tehdy ale netušil, že zhruba sto let poté jeho krajané z postblackových Celeste mimoděk domyslí, jak by se tato romance dále vyvíjela, kdyby mladé milence nepohřbil pilíř a oni se několik měsíců po Velké válce ve zdraví dožili rozchodu.

Kittchen patřil v roce 2013 mezi nejskloňovanější jména na české hudební scéně, spíše však mezi těmi, kteří se o hudbu aktivně zajímají, jak to symbolicky završují četné nominace na všemožné myslitelné hudební ceny. A kdyby to byli právě hudebníci jako on, o kterých by se houfně mluvilo i v rámci, řekněme, mainstreamu, bylo by krásně na zemi.

Není hra jako hra a nejsou hračičkové jako hračičkové. Kapel, které u nás snoubí zdánlivě nemožné a ještě pro své nápady dokáží strhnout okolí, není mnoho. Představujeme dvě z nich, přičemž ta, o které se píše ponejprv, se může chlubit i titulem Deska roku, jež jim byl přiřčen v rámci třetího ročníku cen Vinyla.

Asi není úplně fér se v recenzi na debutové album Cloud Boat nějak vehementně ohánět jménem Jamese Blakea. Není to fér, na druhou stranu je to nejstručnější zkratka k tomu, abyste pochopili, co od téhle kapely zhruba čekat.

Reporty

Vesmírné tajemno
Všetky hriechy sveta
Hodně kapel, málo místa
Proměnlivě úspěšné překonávání propasti