Recenze

Postupně objevovaní Or mají na světě již třetí gramodeskový zápis, navazující na společný sedmipalec s Unnou a pozoruhodnou kompilaci „Mladá fronta stárne rychle“. Leč nejen znalec kapely, ale také ten, kdo z její starší tvorby slyšel právě jen ty dvě vinylové skladby, může tvrdit, že aktuální nahrávku považuje za to nejvýznamnější, s čím tento soubor dosud přišel.

V postrockových dimenzích, kde dle některých názorů již není moc co vymýšlet, se stále dá přijít na leccos nového. Pražští Tengri loňského září svépomocí vydali svůj stejnojmenný debut, který dostal tu nejjednodušší podobu v tom nejjednodušším digipakovém balení, jehož artwork nezdobí vyfotografované banánové slupky, jak jsem si původně myslel, nýbrž dřevěné hobliny.

Jak se poslední dobou u tuzemských hardcorových vinylových splitů stalo zvykem, také na tuto desku se čekalo opravdu dlouho. Obě zde přítomné nahrávky byly totiž pořízeny už před více než třemi lety, ale ještě více se toho o nich namluvilo. Jedni jedou na třiatřicet otáček, ti druzí pro jistotu rovnou na pětačtyřicet, ale těžko přitom určit, která z nich sviští rychleji.

Když objevíte dobrou kapelu dekádu či dvě po jejím rozpadu, jedná se většinou o radostný moment – jako když najdete zapomenutou bankovku v kapse či staré hokejové kartičky na půdě. Je-li ovšem kapela pohřbená čerstvě, člověk se neubrání mírnému pocitu hořkosti.

S albem „Dead End Kings“, jehož je „Dethroned & Uncrowned“ akustickou verzí, se Katatonia sice ustálila ve stylu, který jí skvěle jde, ale dost možná se v něm také zabetonovala.

Reporty

No need for words now
Bič boží
Moonwalk se zavřenýma očima

Koncerty

01.10.2014 19:30
01.10.2014 20:00
01.10.2014 20:00
02.10.2014 20:00
03.10.2014 20:00