Recenze vinyl

Jak se v tuzemsku historicky osvědčilo, nahrávku je vhodné uvést dětským žvatláním. Ale zatímco se „Straka v hrsti“ rozjíždí skrze „mendocino“, tady plně postačuje název kapely, leč vyslovovaný tak, jak se píše. Současně jsou to téměř jediná zde slyšitelná slova.

Plzeňští ██████ vydali začátkem léta společné splitko s americkými Old Soul a od našinců se očekávalo nemálo. Jejich debutové demíčko, které se v mezidobí dočkalo krom MC a LP také CD verze, v očích mnohých vystřelilo kapelu mezi postblackové naděje, stále však s nohama skromně na zemi. A o Old Soul jsme do té doby neslyšeli vůbec nic.

„Kontrakultura bují – vyšla Nová deska se starym obsahem“, praví její příloha, šířená jako „orgán Sdružení pro potírání středního proudu“. Není proto divu, že „pracující i nepracující lid země, kde lid miluje klid, se táže po příčinách vzniku případu Retroprotest.“

Po několika kompilacích, demáčích a splitkách přichází scénou milovaní Remek konečně i s takříkajíc dospělou deskou, tedy s dlouhohrající dvanáctipalcovou nahrávkou. Nahráli ji již tradičně u Bluma z Gattaky a současně tak utvořili i manifest svobodné DIY punk/hc scény, veganství, rovnosti a pospolitosti na cestě za vyššími cíli.

V oblasti hutných kytar se pohybující splitko je zároveň čtvrtým albem podpořeným s těmito stránkami spjatým labelem Naše desky. Nejen to je ale důvodem, proč jsme se na něj podívali opravdu do hloubky, místy až encyklopedické. Čtěte o hudbě temné až k bezvýchodnosti. A hlavně ji slyšte.

Reporty

Rockové africké rytmy
Kryptický kazatel v Divadle hudby
Ráz na říz

Koncerty

22.12.2014 20:00
29.12.2014 20:00
17.01.2015 19:30
13.02.2015 20:00
20.02.2015 19:00