Recenze CD

Asi není úplně fér se v recenzi na debutové album Cloud Boat nějak vehementně ohánět jménem Jamese Blakea. Není to fér, na druhou stranu je to nejstručnější zkratka k tomu, abyste pochopili, co od téhle kapely zhruba čekat.

Uherskohradišťští Free Fall už svými předchozími alby naznačili možné ambice přiřadit se k popředí té části české tvrděrockové scény, kde se na rozhraní rocku a metalu mísí relativní modernost, kytarová tvrdost i výrazná melodičnost. Pokud se jim onen průraz zatím plně nepodařil, oproti jiným kapelám to může být hlavně pozdějším vpádem do centra dění.

Je to dva roky, co nás lízl chvost „Komeetty“ z výborného „Kosmonumentu“, a Oranžový Pazuzu se vrací s další třičtvrtěhodinou muziky, jaká se ani tentokrát nijak nemění, stále ale dovede unést. Opět se měníme ve zhulené vesmírné motorkáře vrhající knihy o metafyzice proti asteroidům zavazejícím na bezstarostné jízdě nekonečnem, opět si užíváme mezihvězdný trip poháněný finskou fantazií.

Když Bruno – mužská polovina lomozícího dua OvO – odpovídal do naší ankety o tom nejlepším z minulého roku v hudbě, neopomněl podtrhnout pulsující dění na scéně jeho rodné Itálie. A je dosti pravděpodobné, že tím podcenil i některé z vás, protože jména jako Mombu, Ufomammut, ale i kapely navazující na psychedelii kapel jako Goblin, nemálo rezonují i u nás.

Staer jsou trojice ze Stavangeru, kterou lze přirovnat ke svůdníkovi v hodně rozedraném kabátě. Vábivost jejich hudby je značná, vhodnou partií však nejsou pro každého. O to více jim podlehnou vyznavači špinavé a živelné kytarové hudby, ale i improvizace či „jazzově“ nasekaného math rocku. Leccos prozradí už to, že nedávné turné absolvovali po boku Child Abuse.

Reporty

Velikost koncertu je v rukou diváka
Zvuk s cejchem smrti
Zrútené novostavby
Inside I'm feeling dirty
Citlivý jukebox