Recenze CD

Dobrá, nebudeme předstírat, že nejlepším způsobem, jak získat pozornost kapele Corrections House, je něco jiného než vyjmenování jejích čtyř členů spolu se jmény ostatních kapel s nimi spjatých. Než tak ale učiníme, slibme si, že tenhle spolek nebudeme vnímat jen touhle optikou.

Mělničtí Anyway patřili v minulých deseti až patnácti letech k vůbec nejviditelnějším představitelům tuzemského punkového rokenrolu a jejich čtyři vydaná alba rozhodně k tomu lepšímu, co v uvedené oblasti u nás vyšlo. Přestože se stali minulostí, klíčoví členové to nevzdali a skrze dvě nová seskupení pokračují v muzicírování. Hudebně tam, kde předtím skončili.

Začátky na jihovýchodní Moravě usazené písničkářky Nikoly Muchové jsou nepominutelně spojeny s místním festivalem Beseda u Bigbítu, na němž dostala první větší příležitost, a na který se letos vrátila jako hudebnice, o které se hojně mluví i mimo svět nádražek a sklepních klubů. Je to ale věrnost místům, odkud vzešla, nikoliv jejich opuštění, co jí zajistilo široký zájem.

V postrockových dimenzích, kde dle některých názorů již není moc co vymýšlet, se stále dá přijít na leccos nového. Pražští Tengri loňského září svépomocí vydali svůj stejnojmenný debut, který dostal tu nejjednodušší podobu v tom nejjednodušším digipakovém balení, jehož artwork nezdobí vyfotografované banánové slupky, jak jsem si původně myslel, nýbrž dřevěné hobliny.

Když objevíte dobrou kapelu dekádu či dvě po jejím rozpadu, jedná se většinou o radostný moment – jako když najdete zapomenutou bankovku v kapse či staré hokejové kartičky na půdě. Je-li ovšem kapela pohřbená čerstvě, člověk se neubrání mírnému pocitu hořkosti.

Reporty

Co grinder, to unikát
Výtečná francouzská vína
Manifest za lepší svět
„Máme čtyři minuty, to je spousta času!“
Rychle a zběsile po jedenácté

Koncerty

26.07.2014 20:00
29.07.2014 20:00
30.07.2014 20:00
30.07.2014 20:00
01.08.2014 12:00