Recenze CD

Je to dva roky, co nás lízl chvost „Komeetty“ z výborného „Kosmonumentu“, a Oranžový Pazuzu se vrací s další třičtvrtěhodinou muziky, jaká se ani tentokrát nijak nemění, stále ale dovede unést. Opět se měníme ve zhulené vesmírné motorkáře vrhající knihy o metafyzice proti asteroidům zavazejícím na bezstarostné jízdě nekonečnem, opět si užíváme mezihvězdný trip poháněný finskou fantazií.

Když Bruno – mužská polovina lomozícího dua OvO – odpovídal do naší ankety o tom nejlepším z minulého roku v hudbě, neopomněl podtrhnout pulsující dění na scéně jeho rodné Itálie. A je dosti pravděpodobné, že tím podcenil i některé z vás, protože jména jako Mombu, Ufomammut, ale i kapely navazující na psychedelii kapel jako Goblin, nemálo rezonují i u nás.

Staer jsou trojice ze Stavangeru, kterou lze přirovnat ke svůdníkovi v hodně rozedraném kabátě. Vábivost jejich hudby je značná, vhodnou partií však nejsou pro každého. O to více jim podlehnou vyznavači špinavé a živelné kytarové hudby, ale i improvizace či „jazzově“ nasekaného math rocku. Leccos prozradí už to, že nedávné turné absolvovali po boku Child Abuse.

Bratrstvo Luny jsou „trubadúry gotického rocku“ formovaní dvěma klíčovými členy a několika málo hosty, kteří se již předchozím albem „Goethit“ zařadili mezi viditelné pojmy jinak spíše nepočetné scény českého gotického rocku. Tu dokonce výrazně překračují, protože podobně jako v případě XIII. století se část jejich posluchačů rekrutuje z běžných rockerů či metalistů.

Šumperští Critical Madness rovněž na svém třetím albu předvádějí víceméně ten nejklasičtější a nejtypičtější grindcorový nářez, jaký si vůbec lze představit.

Reporty

Krasohled pro vaše uši
Láska, kam se podíváš
Hudba jako droga, drogy jako hudba
Extraliga mistrů hluku

Koncerty

01.11.2014 20:00
02.11.2014 18:30
03.11.2014 20:15
12.11.2014 20:00
15.11.2014 18:00