Recenze CD

Collapse under the Empire vydali v roce 2011 velmi povedené album „Shoulders & Giants“, které bylo první částí očekávaného konceptuálního diptychu. Letos vydané „Fragments of a Prayer“ však součástí zmíněného celku nejsou. Jak vnímat album, které je datem svého vydání vložené mezi dvě spolu provázané desky?

Britský skladatel a písničkář Alexander Tucker má mimořádný dar vybavovat své nenápadné skladby takovou křehkostí, že je lepší se při jejich poslechu nehýbat. Stáří deníku, v němž s jeho hudbou pomyslně listujeme, se těžko odhaduje – jeho mimořádná působivost nás přenáší do uhrančivého bezčasí. I díky Tuckerově hlasu, který je právě takový.

Přebal „Anomalie“ vyvolává dojem nemastné neslané nudy, za níž je sice mnoho hodin strávených s grafickým editorem, ale nejspíš už méně přemýšlení o nějakém sdělení. Spolu s nuzným logem tak kapele trochu kazí image, ačkoli si Khonsu nezaslouží ztratit se mezi desítkami jiných schovaných pod křídly Season of Mist.

Meditativní výzkum balad je jako dlouhá projížďka lodí. Snadno se vám může stát, že na té plavbě usnete a následně přijdete o něco opravdu hezkého. Snadno se vám ale může stát, že prostě jenom usnete.

Když hráli na jaře 2011 v Brně Italové Amia Venera Landscape, domáknul jsem se toho, že jejich kytarista Enrico vyrábí zlo též v The Secret. Snaha vymámit z něj možnost pořádání koncertu se ale nesetkala s úspěchem. Enrico byl zadumanější než Gaahl u sklenice vína a přestože už s kapelou nehraje, historka celkem dobře ilustruje, jak moc The Secret preferují jinou než přímou komunikaci.

Reporty