Recenze

I doom může mít srdce
Balónem mezi synthocirrusy
Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách
Galimatyáš z Absurdistánu
Poslední islandskej kovboj a nejsmutnější rock'n'roll

Publicistika

Ostravským Malignant Tumour se podařilo přesvědčit okolní svět (či přinejmenším jeho z hardcoru a metalu vzešlou část), že hlavním městem republiky není Praha, ale jejich rodiště. Mimo jiné nad tím, jak dlouho taková nadsázka může fungovat, se pozastavují Jan Hamerský a Ondřej Komárek.

„Bez projektoru nebudeme hrát,“ píše si do rideru stále více kapel, které pak dokreslují své koncerty vizuálním doprovodem. Ne každý je ale Kraftwerk a projekce může často koncert spíše shodit, ne mu pomoci. V prvním díle ankety přinášíme tři (rozdílné) pohledy na věc od umělců, kteří s tím mají zkušenosti, a kterých si lze opravdu vážit.

The xx píší příběh kapely, jež zcela spontánně strhla davy, které teď na ni kladou obrovské nároky. Docela nekompromisní byl při hodnocení jejich opět tichého druhého alba i tichý Honza Škop. Zato neposkvrněný Kuba Němec měl co dělat, aby vůbec napsal svůj díl recenze. Aneb jak to dopadlo, když jsme grinderovi pustili introvertní pop.

Reporty

No need for words now
Bič boží
Moonwalk se zavřenýma očima

Koncerty

01.10.2014 19:30
01.10.2014 20:00
01.10.2014 20:00
02.10.2014 20:00
03.10.2014 20:00