Free Fall – Protínám

Tři hity hodné mistrů
2013
vlastní náklad
50:10 (10 skladeb)
rock/metal
www.free-fall.cz

Uherskohradišťští Free Fall už svými předchozími alby naznačili možné ambice přiřadit se k popředí té části české tvrděrockové scény, kde se na rozhraní rocku a metalu mísí relativní modernost, kytarová tvrdost i výrazná melodičnost. Pokud se jim onen průraz zatím plně nepodařil, oproti jiným kapelám to může být hlavně pozdějším vpádem do centra dění.

Na své čtvrté nahrávce formace učinila jednu velmi podstatnou změnu, kterou je až na jednu výjimku přechod z angličtiny na češtinu, což v tuzemském prostředí může představovat zřetelný krok k o něco větší posluchačské vstřebatelnosti. Podobně v minulosti postupovali rovněž Dark Gamballe, Insania či Silent Stream of Godless Elegy, kteří takto docílili částečně zvýšené popularity, když především v těch prvních a dále třeba Forrest Jump lze spatřovat značnou hudební spřízněnost. Tedy sázku na většinou tvrdý rock s místy až metalovým ostřím, kytarovým i klávesovým podložím a silnou melodikou, kterou nijak zvlášť nehatí zpívající baskytarista Jindra Hráček, ale ještě více vylepšuje ze skupiny Morgue Son příchozí a rozhodně schopná zpěvačka Sabina Francová.

Album obsahuje tři opravdu povedené písně, nutící k opakovanému poslechu. Úvodní „Chytit proud“ je neskutečně chytlavá hitovka, jež se od nadějných slok rozevírá k naprosto neodolatelnému refrénu a žhavému kytarovému sólu. Ostře řezavé „Žiletky“ překypují tepající výbušností a kulminují výrazně pronikavým refrénem, zatímco „Obrazy“ těší hlasovou proměnlivostí, kde zastřený pološepot skvěle kontrastuje s tvrdým rapem i melodičtějším zpěvem. Mnohé posluchače pak nepochybně potěší také „Stín havraní“, za nímž se skrývá dobře interpretovaná a tentokrát česky přetextovaná slavná hitovka „Sweet Harmony“ od jinak méně známých The Beloved.

„Album obsahuje tři opravdu povedené písně, nutící k opakovanému poslechu.“

Také ostatní a většinou pomalejší položky nabízejí některé nadějné momenty, ale buď nedisponují až tolik úchvatnou melodikou nebo nejsou rozvinuty v takové míře, aby umožňovaly propuknout v jásot. Další částečnou slabinou jsou řemeslně sice umně zpracované, ale současně poněkud klišovité texty, jež dobře zapadají do muziky a poslechově neruší, leč schází jim jakákoli osobitost. Pokud lze v něčem vidět menší rezervu oproti kolegům, pak také v tomto.

Přestože kapela provedla další výrazný krok k větší obecné přístupnosti, svůj stín zatím nepřekročila. Nahrála rozhodně chvalitebné a výborně se poslouchající, jenže zároveň trochu nevyrovnané album, kde několik vrcholných písní zastiňuje tuctovější zbytek.