Bonus & Martin Tvrdý Trio

Proti všem i sobě samým
host: Mermomoc
15. prosinec 2012>
Broumov, Ambra

Už se stalo pravidlem, že občanské sdružení Raketa, které zve na Broumovsko vesměs hardcorová, postmetalová nebo punková uskupení, místy z vyjetých kolejí vystoupí koncertem, který do žádné z těchto škatulek napasovat nelze.

Takovému popisu by odpovídalo jak vystoupení Midi Lidí z letošního dubna, tak Bonuse před koncem roku. Nemá cenu hrát si na hrdinu, byl to první ryze hiphopový večer, který jsem kdy absolvoval, proto mé postřehy budou tentokrát spíše obecnějšího rázu.

Bonusovi předskakovalo duo Mermomoc z Krkonoš, jehož ustavičné přešlapování na místě mi vnuklo představu, že zasloužilý rapper Arche a kytarista Brohe z hardcorových Need of Activity jsou nesourodou dvojicí uprchlých trestanců, kteří nemají jak se zbavit vzájemných pout, a tak volky nevolky spolupracují.

Těžko říct, jestli se tito galejníci potom, co se vlámou do liduprázdné kovárny a vyprostí z želez, vydají každý svou cestou. Z nejstarších písní „Mouchy“ a „Vždyť prší“ vyzařovalo souznění mezi tóny a verši, jinak byl Brohe trvale ve vleku Archeových deklamací. Nebýt první poloviny vystoupení, kdy byl neznámo proč vokál stažený, by to tolik nevadilo, kdyby Brohe zvládl být jak decentní, tak osobitý. Lituji, ale méně je někdy opravdu jen málo.

Jsem zaujatý proti kapelám, které si plnými doušky vychutnávají zvukové zkoušky. Ani Bonus & Martin Tvrdý Trio můj názor nezměnili. Zvládli se ale vykoupit multimediálním představením sice vynikajícím, ale k čemu, když Bonus o přestávkách pod sebou i svými kumpány nařezával větev spatra vedenými zmatenými proslovy k obecenstvu.

„I když ani jemu není sebestřednost cizí, dokáže ji mírnit zdravou sebeironií a pravdivým bilancováním.“

Projekce byly s hudebním podkladem a texty jen pečlivě zrytmizovány, jinak spolu souvisely velmi volně, ne-li vůbec. Bonus zcela záměrně nechal diváka si buď tyto souvislosti domýšlet, nebo se dát cestou nejmenšího odporu, vzdát se a odevzdat se prožitku z filmu s vyměněnou zvukovou stopou, čímž tomuto představení dodal další rozměr, a to přesto, že ho vlastně zanechal nedokončené.

Nejen proto mohu o Bonusovi jen těžko psát jako o běžném rapperovi. I když ani jemu není sebestřednost cizí, dokáže ji mírnit zdravou sebeironií a pravdivým bilancováním. Je to v podstatě flagelant, jen s tím rozdílem, že důtkami netrýzní jen své svědomí, ale i těch, kteří mu naslouchají.

Posledními, kdo pro už poloprázdnou Ambru zahráli, byli místní DJ Nvt a beatboxer JxK, jejichž neumělé improvizace se právem setkaly jen s malým zájmem, tedy je sám na tomto místě pomíjím.